Co si přáli ti, které pro anketu vybral Žďárský deník? Čtěte níže.

--------------

Redakce Žďárského deníku děkuje za vaši přízeň na webových stránkách www.zdarsky.denik.cz

----------------


Jakub Pustina

Popelářské auto s velkou popelnicí chtěl v dětství najít pod vánočním stromečkem žďárský operní pěvec Jakub Pustina.

„Přál jsem si ho dlouho a nakonec jsem ho přece jenom dostal. Neměl jsem žádná nesplnitelná přání jako třeba krokodýl ve vaně nebo slon v obýváku,“ prozradil Jakub Pustina.


Václav Kučera

Zvířátko, i když také poněkud neskladnější, si jako dítě přál mluvčí žďárské policie Václav Kučera. „Moc jsem chtěl skutečného koně. Ale to bylo tehdy prakticky nesplnitelné přání, nehledě na to, že jsme bydleli v bytě. Psa jsem dostal, ale koně bohužel ne,“ vzpomněl si na svůj vysněný dáreček mluvčí.


Dagmar Zvěřinová

„Já si pod stromeček přála jízdní kolo. Ale nikdy tam nebylo. Kolo jsem měla vždycky po někom, ale nové mi Ježíšek nepřinesl. A teď bych už několik let chtěla letět s manželem do Egypta. Jenže tohle přání se mi asi také nesplní,“ zapochybovala žďárská místostarostka a senátorka Dagmar Zvěřinová.

„Jednou jsou v Egyptě teroristé, podruhé je muž po operaci žlučníku a má dietu, prostě se mu tam očividně nechce. Vezme mě všude, do Francie nebo do Španělska, ale Egypt ne. A já bych se tam tak strašně ráda podívala,“ prozradila svoji nesplněnou touhu Dagmar Zvěřinová.


Kamil Hamerský

Bicykl nikdy nedostal ani vírský jedlík Kamil Hamerský. „Prostě kolo pod stromkem nikdy nebylo. Také jsem chtěl motorku, ale v dospělosti jsem si pak stejně sám koupil to kolo. A místo motorky rovnou auto,“ prohlásil s úsměvem Kamil Hamerský.


Libor Šikl

V kdysi „podpultové“ autodráze se jako malý kluk zhlédl podnikatel Libor Šikl. „Tenkrát bylo prakticky nemožné ji sehnat. Nakonec jsem ji koupil až po letech pro syna. A hráli jsme si s ní oba,“ uvedl majitel westernového městečka.


Radek Jaroš

Autodráhu chtěl pod vánočním stromečkem najít i novoměstský horolezec Radek Jaroš. Ale ani on ji tam nikdy neobjevil a s autíčky si dosyta zazávodil, až když autodráhu koupil svým dětem. „Dost věcí, po kterých děti tehdy toužily, nebylo před nějakými dvaceti, třiceti lety možné obstarat. Také jsem chtěl třeba kazeťák, protože už ho měli všichni kamarádi,“ poznamenal horolezec.

„Děti vnímají Vánoce jinak, než dospělí. Dnes už žádná extra přání nemám, jsem vlastně spokojený. V životě se mi už splnilo tolik snů, že jsem s tím ani nikdy nepočítal,“ dodal Radek Jaroš.