Pro ty, kteří se zajímají o ochranu přírody, není jméno Václava Hlaváče neznámé. Po sloučení Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy s Krajským střediskem ochrany přírody v Havlíčkově Brodě se v roce 2012 stal vedoucím obou sloučených organizací a od té doby se stále častěji objevuje i na Žďársku.

Byl jste do ankety Skutek roku navržen zejména za ochranu dravců zasažených elektrickým proudem. Této činnosti se věnujete dlouhodobě?

Pro mě je tato činnost odmalička koníčkem a časem se mi stala i povoláním. Ohroženým druhům se věnuji prakticky celý svůj profesní život. Jedna z těch oblastí jsou právě úrazy ptáků elektrickým proudem, což je vážný problém. Ptáků každoročně na sloupech elektrického vedení hynou tisíce, možná desetitisíce. Jejich ochranou se zabývám velmi intenzivně, snažíme se zachraňovat nejen poraněné ptáky, ale především spolupracujeme s distributory elektrické energie na vyvíjení nových typů sloupů, které jsou pro ptáky bezpečné.

Několik speciálních sloupů elektrického vedení se povedlo prosadit u Věžnice, která leží na hranici havlíčkobrodského a jihlavského okresu. Čím se liší od těch ostatních?

Ono těch typů konzol na sloupech vysokého napětí je spousta, takže není úplně jednoduché je popsat. Některé jsou enormně nebezpečné, každé dosednutí tady končí úrazem. Jsou taky typy sloupů, na které dravec desetkrát dosedne a nic se mu nestane, a po jedenácté dojde k úrazu. Snažíme se tyto nebezpečné sloupy postupně nahrazovat.

Sloupy, které jsou nyní nainstalované u Věžnice, prošly už nějakým delším posuzováním. Dlouhodobě jsme je sledovali a vyhodnocovali. Řešení spočívá v tom, že konzola není rovinná s podpěrnými izolátory, při níž ptáci dosedají na nebezpečná místa, ale na sloupu je připevněno speciální dosedací bidlo, které zajišťuje bezpečné místo k usednutí.

Vy se specializujete převážně na dravce?

Je to skupina, která mě odmalička hodně zajímá, kterou preferuji. Ale věnuji se také šelmám, zabývám se intenzivně norkem americkým, což je tady na Vysočině, respektive v celé Evropě nepůvodní druh a působí tady dnes docela velké problémy.

Říkal jste, že vás dravci zajímají odmalička. Věnujete se tedy ochraně přírody už od dětství?

Zájem o přírodu a především dravce ve mně probudil můj otec, který se věnoval ornitologii. Co se pamatuji, vždycky jsme mívali doma nějaká poraněná zvířata, věnoval jsem jim prázdniny a veškerý volný čas.

Jak je to s dravci ve Žďárských vrších, je jich tu rok od roku méně nebo jsou jejich počty stabilní?

To se nedá takto jednoduše říci. U některých druhů populace přibývá, je to například orel mořský, počet párů tohoto dravce v celé Evropě pomalu roste. Máme už také první pár, který hnízdí ve Žďárských vrších. Některé druhy zase naopak dlouhodobě ubývají.

Žďárské vrchy jsou velice malebnou oblastí, mám ji velmi rád. Z hlediska dravců ovšem nejsou lokalitou, která by byla nějak mimořádně atraktivní, existují mnohem zajímavější místa. Přesto tu máme první zahnízdění orla mořského, na větších vodních plochách se objevuje orlovec říční, pravidelně tu hnízdí káňata. Takže i ve Žďárských vrších je řada oblastí, které jsou z tohoto pohledu zajímavé. Je tu také spousta skalních ochozů na vrcholech kopců, což byla historická hnízdiště sokola stěhovavého, takže očekáváme, kdy se tu sokol opět objeví.

Správa Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy se také snaží o částečné odlesnění skalních vrcholů. Má to něco společného s návratem dravců?

Není to hlavním cílem. Ale ještě v padesátých letech minulého století tyto skalní útvary hnízdištěm dravců byly. Jejich návrat nebude jednoduchý, protože dravci jsou velmi citliví na rušení a většina skalních útvarů je dnes celkem hojně navštěvovaná horolezecky a turisticky.

Které dravce můžeme nejčastěji zahlédnout?

Většinou lidé zaznamenávají káňata a poštolky. Pokud jde o káňata, pak je to otázka momentální skladby zemědělských plodin. Tam, kde je například strniště po obilí, je tím pádem velká nabídka hrabošů a myší a ptáci se na taková místa slétávají z daleka široka. Není výjimkou vidět desítky dravců na jednom poli. Je to ovšem způsobeno pouze zmiňovanou sezonní nabídkou, tedy zvýšenou koncentrací hrabošů a myší.

Jaké největší nebezpečí hrozí dravcům kromě drátů elektrického napětí?

Těch faktorů je celá řada, a jedním z nich je trávení. Nelegální hubení predátorů je stále velmi rozšířené. Každoročně se setkáváme s tím, že nacházíme například několik otrávených orlů. Orli se živí především uhynulými zvířaty, mršinami a velmi často se stává, že někdo nastraží třeba na lišky nebo vydry otrávenou rybu nebo jinou návnadu, a orel ji okamžitě najde. Těch případů zaznamenáváme každoročně velké množství, je to problém, který nás velmi trápí.

Jak se takové případy řeší?

Velmi těžce. Takovéto případy řešíme s policií, vyšetřování většinou nikam nevede. Dopadnout pachatele je nesmírně obtížné a téměř nemožné.