Muzeum se nachází ve zrekonstruované budově staré školy u kostela svatého Petra a Pavla a návštěvníci do něj mohou zavítat každou neděli od 14 do 17 hodin až do 28. září. Zájemcům se pak otevřou dveře po dohodě na telefonním čísle 721 064 688, vstupné je dobrovolné.

„Já se spíše považuji za záchranářku těch panenek než za sběratelku, protože jinak by asi z větší části skončily ve spalovně,“ říká s úsměvem Marie Roháčková, která vysloužilé panenky uvádí znovu do života. Každý z vystavených exemplářů vyžaduje spoustu práce. Umýt, případně usušit vlasy a učesat, a když některé panně chybí ruka nebo noha, je potřeba obstarat vhodnou náhradu. No a nakonec zbývá ještě panenku vybavit šatičkami a dalšími doplňky ušitými, upletenými či uháčkovanými z vysloužilých oděvů a dalších materiálů. „Teď už mám dvě pomocnice, paní z Losenice a z Náměště, které mi panenky pomáhají oblékat,“ uvedla Marie Roháčková.

Sběratelce lidé panenky dovážejí či posílají z různých koutů Česka i z ciziny. Nejčastěji jde o hračky odrostlých dětí, nebo staré unikáty dlouhá léta ležící na půdách. Najdou se však i exotické exempláře, ať už vysloužilé, anebo nové a přivezené jako suvenýr. „Panenky mám už ze sedmnácti zemí světa, třeba i z Ekvádoru, Egypta, Japonska, Finska, Ruska nebo Číny. Ty nové jsou už oblečené, starší musíme obléknout, než je vystavíme,“ poznamenala Marie Roháčková. Nejstarší panenka, které se říkalo plaváček, pochází z Rakouska, kde se vyráběla mezi lety 1920 až 1924, další z exponátů je třeba ten, na který sběratelka jako děvčátko šila první šatičky. „Když jsem byla malá, měla jsem jedinou panenku. Tu jsem měla moc ráda a hrála si s ní až do čtrnácti let. Šila jsem na ni i spoustu oblečků,“ zavzpomínala na počátky své lásky k panenkám Marie Roháčková.

Z některých odložených kousků, které doputují do muzea, vznikají pohádkové i jiné bytosti. Jako je například Švejk, Karkulka, Krakonoš, Bob a Bobek, Mach se Šebestovou, Popelka, Sněhurka se sedmi trpaslíky a řada dalších.

Unikátní sbírka panenek, která je ve staré škole v Bobrové v hlavní turistické sezoně pravidelně vystavovaná už tři roky, se sešla během několika málo let. Historicky cenná bývalá školní budova z počátku 19. století byla zakoupena k rekonstrukci v roce 2010 a od toho se pak odvíjelo další. „Chtěli jsme nějak využít prostory a napadly mě právě panny. Nejdříve jsme jich měli jenom asi dvacet, jenže za chvíli jich bylo sto a teď už jsme překročili jedenáct stovek,“ dodala sběratelka.