„Minulý týden se podařilo získat stavební povolení, stavět by se tedy mělo začít ještě letos. S největší pravděpodobností ale až na podzim, protože stroje nyní nemohou vjet na louku, kde roste chráněná oměj, která pak bude přemístěna jinam,“ vyjádřila se starostka Unčína Vlasta Grohová. Ta má radost, že jejich snaha ochránit obec před záplavami konečně bude korunována úspěchem.

Je to už třetí oficiální projekt Unčína. Ten první byl shledán neúnosně finančně náročným a druhý ztroskotal na nesouhlasu Agentury ochrany přírody. „I v tomto projektu se prováděly na žádost ochranářů nějaké dílčí změny,“ poznamenala starostka.

Záplavy při jarním tání postihují Unčín téměř pravidelně. Nahromaděné ledové kry totiž ucpou u spodního jezu koryto Svratky a voda se pak rozlije po vsi.
Poslední dva roky se toto podařilo eliminovat, když pracovníci Povodí Moravy bedlivě střežili řeku a při oblevě kry pomocí těžké techniky rozbíjeli na malé kousky, které pak odnesla voda, aniž by utvořily v korytě „zátku“.

Zatímco v Unčíně se letos chystají stavět, v nedalekém Jimramově na Novoměstsku, kde se o protipovodňových hrázích podél Svratky rovněž mluví už několik let, se pouze připravuje projekt.

„Máme přichystanou studii záměru a momentálně je věc ve stádiu předprojektových příprav. To znamenaná, že jsme ještě nestihli získat potřebná svolení všech vlastníků pozemků, kterých se plánovaná protipovodňová opatření dotknou,“ vyjádřil se starosta Jimramova Josef Homolka. Jimramovští už před nějakou dobou připravili studii, ta však prodělala některé zásahy. „Například zeď, která měla původně být betonová, bude podle požadavku památkářů z železobetonu obezděného kamenem,“ uvedl jimramovský starosta s tím, že do měsíce by se mělo začít pracovat na projektové dokumentaci. Rovněž ještě není kompletně dořešena otázka financování, kterou budou Jimramovští řešit se zástupci Povodí Moravy.

Souhlas veškerých vlastníků dotčených pozemků už mají ve Velkém Meziříčí, kde rovněž dojde k vybudování protipovodňových opatření u řek Oslavy a Balinky. Pokud všechno půjde podle plánu, tak by se na podzim mohlo začít. Výstavba by měla skončit začátkem roku 2013.
Náklady se vyšplhají zhruba na sto sedmdesát milionů korun, pokryje je dotace z ministerstva zemědělství.

Podle ředitele Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka v Praze Karla Drbala je v Česku téměř 2900 kilometrů úseků vodních toků, z nichž okolo ležícím oblastem hrozí nebezpečí povodní.

Největší povodně za poslední dobu zasáhly republiku v letech 1997, 2002 a 2009. „Škody z nich se počítají v miliardách,“ uvedl Karel Drbal. „V Česku žije v domech přímo ohrožených stoletými povodněmi z rozvodněných řek 4,6 procenta z celkového počtu obyvatel,“ dodal Drbal.