Lokalitu s největším výskytem bledule jarní na Českomoravské vrchovině však ohrožuje usychání jasanů. „Pokud by plošně odumřely, změnil by se v této části rezervace vodní a světelný režim, což se může projevit i na skladbě bylinného patra," vyjádřil se vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy Václav Hlaváč.

„Ransko je unikátní území, těch přírodních zajímavostí je tam daleko více, nejen bledule," podotkl Václav Hlaváč.

Jasany už třetím rokem ničí rychle se šířící houba chalara fraxinea. Lesníci zatím po dohodě s ochránci přírody v rezervaci vykáceli jen několik nebezpečných suchých stromů u cest. O rozsáhlejších opatřeních padne rozhodnutí až na základě letošního intenzivního sledování nemocných jasanů. „Přestože jde o národní přírodní rezervaci, neobejdeme se tam bez nějakých těžebních zásahů," předpokládá Hlaváč.

Ransko s celkovou rozlohou šest set devadesát pět hektarů je jednou ze čtyř národních přírodních rezervací Žďárských vrchů. Rozkládá se mezi Havlíčkovou Borovou a Starým Ranskem u Krucemburku. Bledule rostou na vlhkých pozemcích v centrální části, pod jasany a olšemi.

Ve Žďárských vrších je několik dalších míst s bledulemi, kupříkladu Světnovské údolí. „Ale co se návštěvnosti týče, Ransko výrazně vede," řekl Václav Hlaváč. Letos v Ransku začaly bledule rozkvétat už koncem února, teď jsou v nejlepším. Když je pěkně, přijde se na ně podívat i kolem tisícelidí za den. Na území v této době dohlížejí strážci ze Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a ochránci přírody z Krucemburku. Bledule je zakázáno trhat. V národní přírodní rezervaci lidé ani nesmí chodit jinudy, než po značených cestách, aby neničili porost. Jinak by mohli dostat pokutu.

V Národní přírodní rezervaci Ransko by se měli držet povolených cest i kvůli své bezpečnosti. Z usychajících jasanů padají větve, vyvracet se mohou i celé stromy.