Radnice teď uvažuje o možnosti vytvořit pro sbírku výstavní prostor přestavbou půdy Čechova domu na Havlíčkově náměstí. „V rozpočtu jsme letos vyčlenili pět set tisíc korun na projektovou dokumentaci. Potřebujeme vědět, jak by šlo podkroví na galerii přestavět a kolik by to stálo. Tyto informace nám zajistí projektová dokumentace," informoval Zdeněk Navrátil, starosta Žďáru.

Kulturní památka

Hlavním problémem případné přestavby půdy v historickém Čechově domě je podle starosty bezbariérovost. „Pokud tam budeme chtít instalovat výstavu, musíme zajistit, aby se tam dostaly také osoby invalidní, a třeba seniorům by se zřejmě po poměrně příkrých schodech také nechodilo nejlépe. To nejzásadnější, co by projektová dokumentace teď měla vyřešit, je tedy výtah," uvedl Navrátil.

Čechův dům je ale kulturní památkou, možností, jak s budovou nakládat, tedy není mnoho. „Pro nás to znamená, že vstupujeme do kontaktu s Národním památkovým ústavem, abychom to vhodné řešení našli," přiblížil starosta. „Protože nevíme, jak to s výtahem dopadne, nemůžeme nyní slíbit, že tu přestavbu určitě budeme realizovat," řekl Zdeněk Navrátil.

Pokud se najde vhodné řešení, záměrem radních je, aby na půdě Čechova domu vznikl vhodný prostor, který by sloužil jako stálá výstava vždy pro část rozsáhlé Kosinkovy sbírky, ale umožnil by rovněž umístit jiné expozice. „Zatím máme představu, že jako dlouhodobá výstava by fungovala jedna část galerie. Ve druhé by mohly dostat prostor výstavy, jež by se pravidelně obměňovaly, tedy například expozice děl mladých umělců ze Žďáru a okolí. Ale zatím to samozřejmě není přesně dáno," popsal starosta Navrátil.

Na projektové dokumentaci přestavby se bude pracovat letos, a radnice bude zároveň jednat s právními zástupci manželů Bödefeldových, kteří obrazy Žďáru odkázali, jestli potom navrhovaná podoba galerie bude v souladu s podmínkami převzetí dědictví.

Podmínka závěti

Sbírka je prozatím uložená v depozitářích žďárského regionálního muzea a čítá přes dvě stě dvacet obrazů. Kromě Kosinkových zahrnuje i díla dalších vysočinských malířů, například Oldřicha Blažíčka, Josefa Jambora či Pavla Kopáčka, jsou mezi nimi i dva obrazy Josefa Lady.

Bödefeldovi v závěti stanovili, že obrazy musejí být minimálně patnáct let vystavené. Neupřesnili ale, zda mohou být vystavovány jen jako celek, nebo i po částech. S právníky manželů Bödefeldových pak radní vyjasnili, že je možné sbírku vystavit po částech. K dědictví náleží i nezanedbatelná finanční částka, ze které bude moci město hradit provozní náklady spojené s vystavováním sbírky. „Přibližně jde o jeden a půl milionu korun," sdělil žďárský místostarosta Josef Klement.

Do Žďáru se Kosinkovy obrazy vrátily z Německa, kde manželé Bödefeldovi žili. Byly přivezeny v květnu 2012 a vystaveny v domě kultury. Kosinka na svých obrazech zachycoval, jak vypadal Žďár, a u návštěvníků měly úspěch.

Žďárský patriot Josef Kosinka žil v letech 1908-1983. Byl všestrannou osobností, kromě malování závodil na motocyklech, boxoval, fotografoval, sbíral známky, ve Žďáře provozoval i taxislužbu.