Správa Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy tvrdí, že ve spolupráci s vlastníkem pozemků musela k tomuto razantnímu kroku přistoupit. „Je jasné, že pro veřejnost může kácení dřevin v Radostínském rašeliništi vypadat jako nešetrné poškozování přírody. Ujišťujeme ale, že všechny zásahy v dané lokalitě jsou pečlivě a dlouhodobě zvažovány a jsou v souladu s platným plánem péče o národní přírodní rezervaci," řekl vedoucí Správy CHKO Žďárské vrchy Václav Hlaváč.
Podle něj postupné zarůstání rašeliniště náletovými dřevinami přispělo k rychlému vysychání stanoviště. A změna prostředí je příčinou, že z lokality mizí některé vzácné živočišné druhy.
„Kácení je docela rozsáhlé, za poslední roky se náletové dřeviny v lokalitě poměrně hodně rozrostly. Rašeliniště postupně zaniká, stromy stanoviště vysušují, ubývají ohrožené druhy, které tam jsou. Pokud je chceme zachovat, musíme nálety redukovat," prohlásil Václav Hlaváč.
Z Radostínského rašeliniště postupně zmizela například bekasina otavní, která tam pravidelně hnízdila do konce devadesátých let 20. století. Ochranáři v lokalitě zaznamenali i absenci dalších živočišných druhů.
„V minulých desetiletích vymizel třeba motýl žluťásek borůvkový, což byl kdysi typický druh pro Radostínské rašeliniště. Nebo okáč stříbrooký. Podobně je na tom také brouk střevlík lesklý. A postupně se ztrácejí i další druhy. Například vážka jasnoskvrnná je jedním z druhů, které v lokalitě ještě stále žijí, ale jejichž populace je rok od roku menší," informoval Václav Hlaváč.
Turistické trasy stejně jako naučná stezka kácením ohroženy ani omezeny nebudou. „Jak silnice, tak naučné stezky se kácení nijak nedotkne a to i přesto, že podél silnice odstraňujeme několik vzrostlých stromů. Toto rozhodnutí padlo z důvodu bezpečnostních. Nacházelo se tam pár vysokých odumírajích i odumřelých stromů s hnilobou na bázi kmene, což v kombinaci s prostředím porostu a a nestabilním rašelinným podložím představovalo riziko pádu nebo vyvrácení stromu," podotkl Václav Hlaváč.
Růst dřevin v národní přírodní rezervaci Radostínské rašeliniště byl v posledních desetiletích na většině plochy ponechán samovolnému vývoji. „V lokalitě tak docházelo k postupnému zarůstání průseků po odtěžené rašelině především břízou a borovicí. Při okrajích se postupem let rozšířily porosty třtiny křovištní, chrastice nebo orobince," popsal Václav Hlaváč.
„Monitoring chráněných a ohrožených druhů i obecné biodiverzity v posledních letech jasně prokázal, že dlouhodobé zarůstání je významným faktorem, který negativně ovlivňuje druhové složení této unikátní lokality. Právě proto zahájila Správa CHKO ve spolupráci s vlastníkem pozemků v Radostínském rašeliništi výraznou eliminaci náletových dřevin," dodal vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.
Letošním kácením náletu ovšem regulace dřevin v Radostínském rašeliništi ještě nekončí. „Problém s náletem a vysušováním se týká celé plochy. Je to lokalita, která je dotčena bývalou těžbou rašeliny, proto nejde o stabilní stanoviště, ale má tendenci k zarůstání a vysušování. Pokud chceme tamní hodnoty uchovat, musíme se i v budoucnu touto lokalitou intenzivně zabývat," potvrdil budoucí aktivity ochranářů v Radostínských rašeliništích Václav Hlaváč.
