„A co víc, budou si moci vyzkoušet připravené kostýmy, mezi kterými bude i cisterciácký hábit," vyjádřil se historik Regionálního muzea města Žďáru nad Sázavou Stanislav Mikule.

Objekt bývalé školy prošel loni rekonstrukcí a bude sloužit jako pobočka muzea. Přízemí budovy nabídne expozici spjatou s dějinami města, a to mimo jiné prostřednictvím archeologických nálezů z dob nejstaršího osídlení. Příchozí si prohlédnou gotické kachle z kláštera či slavnou keramickou dětskou hračku v podobě koníčka, nalezenou na Starém městě. Nebude chybět připomínka povýšení Žďáru na město kardinálem Františkem Ditrichštejnem v roce 1607, doba třicetileté války, éra baroka i rozvoje města v 19. a 20. století.

Dotykové obrazovky

„Zájemci také vstoupí do starého žďárského obchodu, v němž spatří, co všechno se dalo koupit v době první republiky. V měšťanském salonu zase uvidí klavír hudebního skladatele Františka Drdly, doplněný několika dalšími kusy nábytku z jeho majetku," uvedl historik Stanislav Mikule s tím, že podle dochované fotografie budou moci sami poznat, který z vystavených předmětů hudebníkovi patřil. Na stěnách salonu visí portréty od žďárského rodáka Antona Johanna Ferenze.

„Výstavu doplní počítačová prezentace, kde si návštěvníci pomocí dotykových obrazovek najdou další zajímavosti z dějin našeho města, seznámí se se zajímavostmi v regionu a samozřejmě tam naleznou i mnoho dobových fotografií, jež zaujmou nejen pamětníky," dodal Stanislav Mikule. Historii místních živností a řemesel přiblíží některé výrobky, jež Žďár proslavily, jako například síťované výrobky od Vavřína Krčila, dýmka „žďárka", zámky firmy Špilar, pruty firmy Jaro J. Rousek, formy na cukroví podniku Amylon nebo ručně vyráběná obuv.

Jak potvrdil ředitel regionálního muzea Zdeněk Málek, Moučkův dům otevřou 22. srpna. První tři měsíce počítají dle jeho slov se zkušebním provozem, na základě něhož následně ustaví otevírací dobu.

„Co se týká ceny vstupného do Moučkova domu, vzhledem k tomu, že ze šedesáti procent jsou návštěvníky muzea děti předškolního a školního věku a rovněž studenti, kteří přicházejí proto, aby se něco dozvěděli, vstupné do čtyř místností bude přátelské a vstřícné," doplnil ještě ředitel Zdeněk Málek.

V budově se kromě expozice nachází depozitáře, kancelář, kompletní sociální zařízení a především přednáškový sál s vybavením. „Místnost pro vzdělávací činnost dětí a mládeže dosud pracovníkům regionálního muzea chyběla. Muzeum tohoto typu by podobnou aktivitu určitě dělat mělo," tvrdí starostka Dagmar Zvěřinová. Rekonstrukce objektu vyšla na 7,5 milionu korun včetně mobiliáře, úprava byla podpořena dotací z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Regionálního operačního programu Jihovýchod.

----------------

Příběh domu ve žďárské Tvrzi

Je tak trochu zázrak, že se ve Žďáře nad Sázavou dochovala nejstarší budova školy dnešní Moučkův dům, která stojí proti faře v ulici Tvrz. Nejstarší doklad o žďárských učitelích pochází z roku 1483 (rektor Johanes) a další ojedinělé zmínky z 16. století. O budově školy podél hřbitovní zdi se dozvídáme až ze zprávy z roku 1672. V přízemí se nacházely sklady (v podstatě sklep), které byly k užitku fary. Samotná učírna (učebna) se nacházela v patře a měla vestavěnou srubovou konstrukci.

Do školy se chodilo od kostela, nikoliv z ulice od fary. To naznačuje, že budova neměla původně schodiště. Nelze vyloučit, že v objektu bývala márnice. Podle zpráv z 18. století to byla skromně vybavená budova se dvěma učírnami, z nichž jedna sloužila několik let jako kostelní sklad. Jako jedna z mála škol se však mohla pochlubit kvalitní výukou. Někteří z kantorů byli skvělými hudebníky (pražský učitel hudby Fabián Vojtíšek, houslista Jan Albert) nebo významnými veřejnými činiteli ve městě, například zběhlý řeholní a písař Matouš Heřman Pražák. Po zrušení školy (triviální a od konce 18. století obecná dvojtřídní) v roce 1820 byl dům přestavěn na barvírnu (Hronkovi). Výrobu potištěných a barvených látek nahradil na začátku 20. století zámečnický provoz u Moučků. Po jeho zrušení se tu vystřídalo několik organizací, třeba SVAZARM nebo Hifi klub. Dnes je objekt součástí Regionálního muzea města Žďáru nad Sázavou.

zdroj: MěÚ Žďár n. Sázavou