Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která na základě mandátní smlouvy vyjednávání s obcemi Střítež, Sejřek, Moravecké Pavlovice, Bukov, Věžná, Drahonín, Olší a nově i Milasín předala rozhodnutí ministerstva podniku DIAMO, rozhodnutí úřadu vítá.

„Při stanovení průzkumného území i po celou dobu průzkumu bude SÚRAO postupovat v souladu s platnou legislativou, umožní obcím kontrolovat práci a bude je o všech krocích informovat. Obce mají právo se k postupu vyjadřovat a v souladu s legislativou také zasahovat. Věříme, že tento postup bude pro všechny lokality přijatelný," informoval Jiří Slovák, vedoucí přípravy projektů hlubinného úložiště.

Proti geologickým pracím a vybudování úložiště vůbec se v dotčených obcích, ale nejenom přímo v nich, v předchozích měsících intenzivně diskutovalo. O vhodnosti či nevhodnosti souhlasu s průzkumem a případnou výstavbou se konala dotazníková šetření či referenda. Například v Bukově v referendu těsně zvítězili odpůrci úložiště i samotného průzkumu.

„Vyjádření o stanovení průzkumného území jsme dostali, co bude dál, nikdo neví. V této chvíli je pro nás nejdůležitější, že doručené rozhodnutí respektuje naše přání v tom smyslu, že v katastru obce nebudou prováděny žádné technické práce. Využijí se geologická data z některých starých vrtů, které byly před lety prováděny v souvislosti s těžbou uranové rudy," sdělil starosta Bukova Jiří Vrbka.

Skeptičtí k povolení zahájení geologického průzkumu lokality jsou aktivisté z občanského sdružení Nechceme úložiště Kraví hora. Ti nevěří slibovaným zárukám, že stát nic neudělá bez souhlasu obcí. Aktivisté loni zasáhli do do té doby relativně hladkého vyjednávání obcí se SÚRAO a snažili se tamním obyvatelům přinést také pohled „z druhé strany", než budou s průzkumem souhlasit.

„Zvažujeme odvolání," okomentoval současnou situaci mluvčí občanského sdružení Nechceme úložiště Kraví hora Martin Schenk.

„Stát už obešel názor lidí a na skutečnost, že by něco podobného mohlo nastat, jsme upozorňovali od začátku. SÚRAO také tvrdila, že pokud jediná obec z lokality Kraví hora s průzkumem nebude souhlasit, neuskuteční se. A pak předala vyjednávání DIAMU, když se jí přesvědčování nedařilo, a to požádalo o povolení průzkumu, aniž by se ohlíželo na názor obcí," dodal Schenk.

Žádost o stanovení průzkumného území podle SÚRAO počítá pouze s provedením první etapy průzkumných prací, tedy zúžení počtu vytipovaných lokalit. Ta zahrnuje povrchové a přípovrchové měření, sondáže a odběr hornin pomocí neinvazivních metod a bez zásahu do pozemků.

Se zahájením průzkumu, který má trvat šest až osm let, obcím vzniká zákonný nárok na finanční kompenzace od státu, a to podle velikosti území, kterého by se činnost týkala. Což je pro malé obce s napjatým rozpočtem zajímavé.

„Celková suma pro všech osm obcí z Kraví hory činí 9 932 827 korun ročně, kterou mohou použít pro svůj rozvoj. Tato částka bude vyplácena po celou dobu trvání průzkumných prací," upřesnila tisková mluvčí SÚRAO Tereza Bečvaříková.

Průzkum má trvat šest až osm let. Podobné by to mělo být i v dalších šesti vytipovaných místech v České republice. Pak bude roky probíhat výběr konečné lokality. Samotný začátek stavby hlubinného úložiště jaderného odpadu se odhaduje do let 2040 až 2050.

Vyhořelé palivo ze šesti jaderných bloků společnosti ČEZ se v současné době ukládá do meziskladů. Ty ale mají nahradit podzemní sklady v hloubce 100 až 700 metrů pod povrchem.