„Žijeme v zemědělské krajině, kde všude někdo hospodaří a snaží se půdu využít do posledního kousku. Takže podaří-li se nám vyjednat místo pro novou zeleň, je to hlavně podél polních cest. Ani to však není snadné – stromy nesmí příliš zasahovat do cesty, po níž jezdí rozměrná zemědělská technika,“ popsal Tomáš Blažek ze Sdružení Krajina. Členové spolku proto prosí o spolupráci a pomoc i veřejnost.

„Víte o místě, kde byste se chtěli procházet pod korunami stromů či si natrhat pár jablek, třešní a dalšího ovoce? O místě, kde byste se nejen vy, ale i ptactvo a další drobné zvířectvo naší krajiny mohli schovat před nepřízní počasí? Pokud ano, dejte nám vědět. Uděláme, co bude v našich silách, abychom tam zorganizovali sázecí akci,“ nechala se slyšet Dagmar Papáčková ze Sdružení Krajina.

Zároveň dodala, že ozývat se mohou jak ti, již by na svých pozemcích novou zeleň uvítali, ale nemají například dostatek času či financí na výsadbu, tak i lidé, kteří mají „jen“ zajímavé tipy na vhodná místa. Zájemci mohou Sdružení Krajina kontaktovat přes email papackova@sdruzenikrajina.cz nebo na telefonních číslech 566 521 259 či 775 239 691.

Novou výsadbu ale neprosazují jen ochranáři. Její důležitost uznávají například i myslivci. „Nejrůznější remízy, osázené meze a aleje stromů u cest jsou důležité zejména pro drobnou zvěř – třeba pro zajíce nebo bažanty. Slouží jim mimo jiné jako úkryt před deštěm i větrem,“ přiblížil Oldřich Sedlář, jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou. V současné krajinné scenerii Žďárska podle něj právě takovéto prvky ve většině případů chybí. „Výjimku tvoří některé honitby na Křižanovsku, kde je krajina pestřejší. Je tam ještě dost menších hospodářů, takže i větší pestrost plodin na polích, která jsou navíc rozčleněna mezemi a remízy. A je to znát i na tamní zvěři, zajíců i bažantů tam mají oproti většině okresu výrazně víc,“ dodal Sedlář.

Myslivci se mnohdy do nové výsadby pouštějí i sami - například ti ze Sněžného na Novoměstsku, kteří loni na podzim vysadili nové stromořadí mezi Sněžným a Líšenský dvorem. Podařilo se jim tak rozčlenit zcelený lán a vytvořit v něm nový krajinotvorný prvek. „V uplynulých deseti letech jsme už zhruba čtyři akce tohoto druhu dělali. Se sháněním pozemků, kde by se daly stromy vysadit, jsme potíže neměli, jelikož se vždy jednalo o okolí Sněžného, kde nás dobře znají. Každý rok to ale dělat určitě nejde, jednání s některými nájemci pozemků jsou poměrně náročná,“ podotkl Miloš Kučera z Mysliveckého sdružení Sněžné.

A jaké stromy jsou pro novou výsadbu nejčastěji voleny? „Snažíme se obohacovat krajinu o původní druhy, hlavně stromy listnaté, třeba javory či lípy. V poslední době volíme hodně stromy ovocné, z nichž pak lidé mohou sklidit i nějaké plody. Když stromy kvetou, jsou navíc také lákadlem pro včely. Vždyť i sami včelaři na nás apelují, abychom preferovali medonosné stromy,“ konstatoval Tomáš Blažek.