„Paní mlynářka měla jenom deset prstů, ale ty už se snědly, takže musíme péct další," pravila trochu vyjeveným dětem dáma ve špičatém čarodějnickém klobouku a zkontrolovala plech v peci, zatímco její kolegyně modelovala další prsty a marmeládou na jejich špičky lepila nehty z poloviny mandlí. „To můžeš klidně sníst, neboj, to není opravdový prst, to je jen cukroví," povzbudil s úsměvem jeden z přítomných tatínků svého synka.

Víkendové slavnosti nazvané Roh hojnosti v bystřickém Edenu byly především o dobrém jídle a pití. Odvíjely se od podzimu a sklizené úrody a na své si přišli především gurmáni, kteří měli možnost v rámci degustačních menu ochutnat všechno možné. Různě upravenou zvěřinu, ryby či třeba gastronomické kreace ze sezonního ovoce a zeleniny či sladké dezerty připravované kuchaři několika vybraných restaurací. Anebo speciální dýňové a chilli pivo z produkce edenského minipivovaru.

„Ochutnal jsem zatím jenom dýňové pivo a docela mi chutnalo. Předtím jsem ho ale ještě nikdy nepil, takže nemám s čím srovnávat. To místní není špatné k jídlu, třeba právě ke zvěřině, ale nevím, co by se mnou udělalo ve větším množství. Zkoušet to ale radši nebudu," smál se v sobotu dopoledne v Edenu Vladimír Kolář z Brna.

Dýňová speciální piva se obvykle ochucují kořením, jako je třeba skořice, zázvor, nové koření či muškátový oříšek. Edenský sládek Vladimír Vecheta to zkusil jinak. „Většinou se do dýňových piv přidává koření, jako je například skořice. Tu jsme ale nepoužili. Specifikem našeho dýňového piva je kombinace sladu pšeničného, ječného a ovesného," vyjádřil se sládek.

Gastronomické speciality servírované edenským degustačním menu byly spojeny s historií bystřického Edenu, který kdysi byl panským dvorem hraběcího rodu Mitrovských, již vlastnili i nedaleký hrad Pernštejn. „Když cestoval Vilém hrabě Mitrovský na podzim roku 1822 poprvé s malým Vladimírem do Benátek, navštívili istrijskou Polu, dnešní Pulu, aby si prohlédli základnu CaK válečného loďstva a sklady proslulého istrijského olivového oleje. Ten se vyráběl v nedalekém Dignanu, dnes Vodnjanu. Tam se otec se synem na několik dní ubytovali, a pak pokračovali přes Burgundsko domů. Z cesty si přivezli recepty na jídla, která se pak s využitím produktů z vlastních statků a lesů vařila i na Pernštejně a v panském dvoře v Bystřici," popsal nosný příběh podzimní gurmánské akce hlavní organizátor Pavel Pichler.

Jak kdysi hodovalo panstvo, si v sobotu vyzkoušelo na dvě desítky zájemců, děti se zase po oba dny zabavily při vyřezávání dýní. Anebo se měly možnost zavřít do výběhu s ochočenými kozičkami a ovcemi, které se ochotně nechaly nejenom hladit, ale i krmit. Připraveny byly různé soutěže, například sklizeň ze stromů obžerství v Zemi peciválů, Hubertova jízda či vypouštění lampionů.

Na nádvoří Edenu si měli možnost zájemci nakoupit také řadu produktů, které se obvykle prodávají na farmářských trzích. K mání byly například dýně, patisony, cukety, pórek, houby, cibule, brambory, ořechy, zelí, kapusta či jablka z produkce Edenu i regionálních pěstitelů. V prodeji byl rovněž med, pečené čaje, marmelády, sirupy a zavařené dýně, ale i jako zvěřina, vyzrálé hovězí, sušená šunka, domácí klobásy či sýry.

„Ochutnali jsme klobásy, a protože jsou moc dobré, koupili jsme si jich kilo domů. V obchodech mám v posledních letech s uzeninami špatné zkušenosti, takže je tam už nekupuji. Na trhy se moc nedostanu, takže tady jsem využila příležitosti," prohlásila Anna Fárková, která v sobotu do Edenu se svými vnoučaty přijela z Tišnova.