„Dvacátého června přijede třiadvacetiletá barmská žena s tříletým děvčátkem. V současné době jim připravujeme malý byt 1+kk. Na základní vybavení jsme od ministerstva získali příspěvek ve výši šedesát tisíc korun," informoval novoměstský místostarosta Stanislav Marek.

První Barmánci přijeli do města v roce 2009. Druhá mladá rodina o dva roky později.

„Jsme jediné město v republice, které se přihlásilo v každé vlně poskytování azylu," uvedl místostarosta Nového Města Stanislav Marek. „Ve městě žijí už dvě rodiny, oba muži pracují v místní firmě, ženy jsou nyní na mateřské dovolené. Jedna z rodin má tři děti, z nichž dvě se už narodily tady. Druhá rodina pak dvě děti, ve Městě se narodilo to druhé z nich. Obě rodiny platí nájem a jsou bezproblémové," poznamenal místostarosta. Snad jedinou potíží bylo podle jeho slov zvládnutí českého jazyka, který byl pro azylanty hodně těžký. Barmánci se ho doučovali ve škole, oba muži si už udělali i řidičský průkaz.

Smlouva s církví

Nově příchozí nyní budou mít lehčí pozici, protože v místě svého nového bydliště najdou krajany. Kromě toho vedení Nového Města připravuje smlouvu s Českou církví evangelickou, na základě které by jim byla poskytována asistenční služba.

„To už funguje se stávajícími dvěma barmskými rodinami. Lidé ze sboru jim pomáhali, když hledali práci nebo potřebovali něco vyřídit na úřadech a měli problémy to vyjádřit v češtině. Mohou se na nás s důvěrou obrátit, kdykoliv si nebudou vědět rady. Místní Barmánci jsou bezproblémoví lidé, myslím, že i proto vedení města nabídlo azyl další rodině," uvedl duchovní farního sboru České církve evangelické v Novém Městě Vojtěch Hrouda.

Podle místostarosty Marka mladá Barmánka ve své vlasti pracovala v zemědělství, takže by mohla například vykonávat pomocné práce u technických služeb, aby její dcerka mohla chodit do školky.

Třetí vlna barmských uprchlíků přiletěla v listopadu. Poté je čekal pobyt v integračním azylovém středisku. „Učili se česky a seznamovali se s odlišnými kulturními návyky a zvyklostmi země, kde budou žít," dodal Marek.

Místní obyvatelé konkrétně v soužití s Barmánci problém nevidí. „Pracují, dodržují zákony a jsou slušní, takže mi nevadí. Na rozdíl od jiných si váží si toho, co jim stát poskytl," myslí si Zdena Vašíčková z Nového Města na Moravě.

Novoměstští měli zájem na tom, aby příchozí byli příslušníky stejného etnika, které už ve městě žije, aby nedocházelo k názorovým třenicím.

V Barmě žije na 135 etnických skupin, často se separatistickými tendencemi, 89 procent obyvatel se hlásí k buddhismu, pět procent je křesťanů a čtyři procenta vyznávají islám.

Barmánci přesídlovaní do České republiky patří k národu Čjinů, který je jedním ze sedmi hlavních etnik v Barmě. Čjinové se živí hlavně zemědělstvím a tkalcovstvím, více než 80 procent z nich jsou křesťané baptisté, zbytek budhisté a animisté. Obývají hornatou oblast na západě Barmy poblíž hranic s Indií a Bangladéší. Tamní region patří k nejchudším místům Asie. Po půl století vlády vojenské junty má sice od loňského roku Barma civilní vládu, avšak v zemi stále dochází k porušování lidských práv. V pohraničních oblastech probíhají boje mezi barmskou armádou a etnickými skupinami.