Letos se může nejen ona, ale i tisíce dalších obdivovatelů bílé jarní nádhery v Chlébském, těšit i na jednu novinku. „Aby bledule a lidé mohli vedle sebe existovat a vzájemně si neškodit, stavíme v nepřístupném terénu nové povalové chodníky vinoucí se údolím potoka. Už příští jaro tak budou moci návštěvníci přírodní rezervace obdivovat květy bledulí bez toho, aniž by po nich šlapali,“ informoval Marek Holemář, jednatel firmy Ekovysočina, která projekt realizuje.

Vyhlášená přírodní rezervace bude tak lépe připravená na jarní nápor návštěvníků. Ti si často, nevěda kudy se dát, razili cestu přímo mezi bledulemi. „V důsledku nepřítomnosti prvků návštěvnické infrastruktury na vybraných místech, volí příchozí návštěvníci jiné přístupové cesty, čímž je lokalita s výskytem zvláště chráněné bledule jarní vystavena zvýšené zátěži sešlapem,“ přitakala Eva Neuwirthová, mluvčí Kraje Vysočina, který je zadavatelem stavby.

Celkem má v Chlébském vzniknout 186,5 metru povalových chodníků. Nepovedou ovšem celým údolím, pouze vybranými místy. „Součástí objednaných prací je i kompletní oprava lávky přes Chlébský potok, která je na přístupové cestě od obce Chlébské. Tato lávka bude ale instalována až v průběhu příštího roku. Nyní to již počasí neumožňuje a na jaře zadavatel nechce, aby na místě probíhaly stavební práce v době kvetení bledulí,“ informoval Marek Holemář.

Stavba chodníků v údolí Chlébského potoka byla zahájena 22. 10. 2021.
Hotovo bude 31. 10. 2022.
V údolí budou vybudovány 2 povalové chodníky v celkové délce 186,5 metru.
Opravena bude také dřevěná lávka

Základ chodníků je z dubového dřeva. „To svými přirozenými vlastnostmi zajistí dlouhou životnost díla. Lávka bude zase z modřínového dřeva. Chodníky samy o sobě mohou být považované za bezbariérové, ale s ohledem na to, že nevedou po celé trase, tak ji nelze doporučit pro osoby s omezenou hybností. Terén v údolí je velmi špatně schůdný,“ připomenul omezení, které ani nové chodníky nedokážou odstranit, Marek Holemář.

Na stavbu chodníku musela firma na místo přepravit více než pětadvacet tun dubového řeziva. „Část cesty bylo nutné řezivo přenášet ručně s ohledem na nepřístupnost terénu,“ poznamenal Marek Holemář.