Podle krajského rozpočtového výhledu si Vysočina na úhradu faktur od příštího roku do roku 2010 bude muset postupně půjčit až 890 milionů korun, pak se peníze ve větší míře začnou vracet. Hejtman Miloš Vystrčil řekl, že jde o pesimistickou variantu. Skutečná výše úvěrů bude záviset na tom, jak rychle se podaří evropské dotace zúčtovat.

Kraj počítá s tím, že po ukončení projektu bude na dotace čekat i rok, což podle hejtmana odpovídá dosavadním zkušenostem. Zástupci Regionálního operačního programu ale věří, že peníze předají do tří měsíců. Vystrčil podotkl, že v takovém případě by kraj možná ani překlenovací úvěry nepotřeboval.

Na evropské projekty si Vysočina vytvořila rezervu, která se pohybuje kolem 680 milionů korun. Vyčerpána by měla být v příštím roce. Vystrčil uvedl, že zatím není jisté, u jaké instituce by si kraj otevřel úvěr. Uvítal by, kdyby si peníze pro kraje půjčil stát. "Bylo by to pro všechny lacinější, protože stát dostane vždycky nejlepší podmínky," zdůvodnil.

Vysočina hospodařila bez dluhů do minulého roku, kdy si otevřela první dlouhodobý úvěr na půl miliardy korun u Evropské investiční banky. Půjčené peníze do konce tohoto roku vydá za opravy silnic.

Evropské projekty, přes možné přechodné potíže, Vystrčil nepovažuje za finanční zátěž. Vysočina by díky nim od letoška do roku 2013 mohla získat i devět miliard korun. EU zaplatí až 85 procent nákladů na projekty, další peníze přidá stát. Finanční podíl kraje by ve zpětném přepočtu neměl převýšit 100 milionů korun ročně. "Což je velmi přijatelná částka vzhledem k tomu, že máme roční rozpočet osm miliard," uzavřel Vystrčil.

Kraj Vysočina spolu s Jihomoravským krajem mohou z EU během sedmi let do roku 2013 dostat na regionální rozvoj skoro 20 miliard korun. Projekty se mohou týkat dopravy, regionálních sídel i cestovního ruchu. Od vstupu Česka do unie do minulého roku žadatelé z Vysočiny na regionální rozvoj podle očekávání dostali kolem jedné miliardy korun.