"Mnohokrát jsem veřejně řekl, že si nedovedu představit, že by se trvalé úložiště jaderného odpadu stavělo v místě, kde je nesouhlas obcí. Podotýkám obcí, nikoliv samozvaných aktivistů," uvedl Mládek. Lokality Horka a Kraví hora jsou podle něj jediné, kde žádné ze zastupitelstev dotčených obcí nepodalo žalobu na stát, nebo se k žalobě nepřidalo. Ministr bude o svém záměru informovat vládu, už s tím seznámil ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO).

Ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Jiří Slovák novinářům řekl, že se Mládek za dva týdny ještě zeptá obcí, které jsou ve vyřazených pěti lokalitách, zda svůj postoj nepřehodnotily. "Pokud ho přehodnotí, tak to nemusí být jen ty dvě lokality Horka a Kraví hora. Vývoj může být přirozeně různý," komentoval.

Průzkum potenciálních lokalit pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu se měl původně týkat také Čertovky na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březového potoka poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdalény na Táborsku, Čihadla na Jindřichohradecku a Hrádku na Jihlavsku.

Úřady potřebují prodloužit povolení pro geologický průzkum, podají proto znovu žádost na lokalitách, kde se obce nebudou účastnit žalob proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí. Zatím ale stále není znám dodavatel na průzkumné práce. Slovák předpokládá, že vyhodnocení lokalit a průzkumu by se uskutečnilo do poloviny roku 2018. Pak se musejí podat nové žádosti o stanovení průzkumu ale již pro vrtné kampaně.

Podle dnešní Mladé fronty Dnes (MfD) stát začíná uvažovat o tom, že k vytipovaným lokalitám přibere i okolí jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) podle listu zadala zakázku, která má zjistit, zda jsou okolí elektráren pro stavbu úložiště vhodná. Zakázku získaly firmy Aquatest a Česká geologická služba, kterým SÚRAO dohromady zaplatí 19,7 milionu korun, dodala MfD.

Mládek na dotaz ČTK však existenci tohoto plánu nepotvrdil. "V tuto chvíli neexistuje. V okamžiku, kdy by se ale zjistilo, že ani jedna z těch dvou lokalit z geologického hlediska nevyhovuje, tak se bude nutné vrátit k těm pěti, případně to zkusit u elektráren," uvedl dnes ministr.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v Česku vzniknout do roku 2065. První informace, které by měly podle Slováka reálně potvrdit, že půjde o vhodné geologické prostředí, mají být známy kolem roku 2020. Následovat budou další průzkumy. Kolem roku 2023 by se mohl podle Slováka začít připravovat detailní projekt a bezpečnostní postupy.