Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Úlomek pravěké venuše našli archeologové u Mohelna

Třebíč – Jedinečný nález se podařil archeologům na Třebíčsku. Nedávno objevili u Mohelna část hliněné sošky ženského těla. Venuše ležela na místě pravěkého sídliště z mladší doby kamenné. Záhadou však zůstává rondel – velké kruhové příkopy, které se nacházely poblíž dávné vesnice.

2.12.2009 1
SDÍLEJ:

Archeolog Vokáč drží v rukou kamennou sekerku. Dobře je vidět nedovrtaný otvor. Kámen se pravděpodobně rozlomil člověku dřív, než stačil dílo dokončit.Foto: DENÍK/ Libor Plíhal

„Objevili jsme hýždi ženské plastiky, výška sošky mohla dosahovat 30 až 40 centimetrů, byla tedy poměrně vysoká. Většinou bývaly menší, okolo 20 centimetrů,“ řekl archeolog Muzea Vysočiny Milan Vokáč. Po své přítelkyni dal nedávno nalezené venuši jméno Jitka.


Pravěké sídliště zemědělců z doby 4500 až 4200 let před naším letopočtem se podle Vokáče podařilo objevit díky průzkumu, provedenému po orbě.


Ve vesnici u Mohelna žili lidé, kteří vyráběli moravskou malovanou keramiku. Kromě množství střepů našli archeologové také velký počet kamenných nástrojů a jejich úštěpků. Některé z nich jsou cenné tím, že zůstaly ve stavu rozpracovanosti. Například kamenná sekerka, která má nedokončený otvor pro topůrko. Před tisíciletími ho lidé vrtali pomocí dutého bezového dřeva.


Rozlomená sekerka


Kamenná sekerka se však pravěkému člověku rozlomila dřív, než kulatý otvor vyvrtal. „Prasklo mu to, zaklel a kámen odhodil. Díky tomu jsme ho po tisíciletích mohli najít,“ vyjádřil se s mírnou nadsázkou archeolog Vokáč.


Letecké snímkování dále ukázalo, že obilí na poli u Mohelna tvoří odlišně zbarvené kruhy. „Provedli jsme pak geofyzikální průzkum pomocí půdního magnetometru. Prozkoumali jsme celou plochu, asi 1,5 hektaru,“ vysvětlil archeolog Vokáč. „Podařilo se nám vyrýsovat dvojici soustředných příkopů. Jedná se o rondel. Vnitřní příkop je mohutnější, má asi 35 metrů v průměru. Vnější dosahuje 70 metrů,“ doplnil archeolog. Stopy palisád se nepodařilo objevit.


K čemu sloužily rondely u pravěkých vesnic? Kruhové příkopy doplněné dřevěnými palisádami zcela určitě neplnily úlohu opevnění. Často se nacházely na strategicky nevhodných místech. „Objevují se teorie, že jde o sociokulturní zařízení. Areál budoval pravěký kolektiv, aby se tak prací podpořila sounáležitost k sídlišti. Mohly tam probíhat různé obřady. Trochu by tomu nasvědčovaly častější nálezy ženských sošek,“ vysvětlil archeolog Muzea Vysočiny Milan Vokáč.


Práce pro radost


Další možností prý je, že rondel byl pravěkým kalendáriem. Zajímavou teorií je také ta, že rondely jsou areály, které byly budovány až skoro jakýmsi spontánním nápadem s cílem pokrýt volný čas, kterého byl v pravěku většinou dostatek. Lidé zároveň budovali něco, co bylo výjimečné a mohlo sloužit osadě jako prestiž.


„Mně osobně se nejvíc líbí kombinace teorií. Stavba rondelu byla hodně těžká práce. Motiv musel být opravdu velký. Navíc všechny rondely bývají standardní, jsou to dva nebo tři kruhové příkopy doplněné palisádami. V té pravěké společnosti musela být nějaká jednotná myšlenka. Když už vybudovali takový areál, proč ho nevyužít k nějakému kultu,“ řekl Milan Vokáč.


Vesnice u Mohelna se nacházela na samotném okraji území, kde sídlili lidé kultury moravské malované keramiky. Sousedství dvou ekosystémů mohlo být pro ně výhodou. Do hustých lesů kopcovité Vysočiny mohli zemědělci například chodit těžit kamenný materiál, sbírat med lesních včel nebo hnát dobytek na pastvu.

Autor: Ivan Přibík

2.12.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Pustil do domu cizí ženu, přišel o 63 tisíc korun

Poslanec Martin Lank

Martin Lank: Největší klad programu Realistů je jeho reálná splnitelnost

Předseda strany nemůže zůstat za bukem, říká Jan Veleba

Vysočina - Jediný předseda celostátní strany z Vysočiny Jan Veleba jde i do těchto voleb. Je lídrem Strany práv občanů (SPO) pro Vysočinu.

OBRAZEM: Děti z Vysočánku si pohladily krajtu

Žďár nad Sázavou – Netradiční zážitek za sebou mají děti ze žďárské Mateřské školy Vysočánek. Ve středu dopoledne je navštívilo duo Eden s ukázkou představení s opičkami, pudlíky a hady – krajtou albínskou a hroznýšem královským.

Nejtepleji bylo v září v Dukovanech, nejvíc pršelo ve Velké Bíteši

Vysočina - Září bylo oproti průměru neznatelně chladnější. Průměrná měsíční teplota na Vysočině byla 11,4 °C, což představuje odchylku -1 °C od dlouhodobého normálu za období 1981 - 2010.

Žďárští hledají stromy svobody

Žďár nad Sázavou – Stromy svobody sázené v přelomových letech 1918-19, 1946-7, 1968 a 1989 chce najít a ošetřit občanská iniciativa Žijeme Žďárem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení