Nečekané setkání zažila Michaela Kosourová ze Sněžného. Na silnici mezi Kuklíkem a Vříští „potkala" želvu. „Jela jsem autem domů do Sněžného a ona se na asfaltu vyhřívala na sluníčku," popsala setkání nálezkyně netradičního zvířecího druhu. „Vzala jsem ji domů a začali jsme pátrat, o jakou želvu vlastně jde," dodala Kosourová.

Z domácího chovu

Nalezenec byl nakonec identifikován jako želva bahenní. V domnění, že jde o uprchlíka z domácího chovu, se zachránkyně obrátila na úřad městyse. „Přišla za námi paní Kosourová, že našla želvu, abychom to vyhlásili," řekla starostka Sněžného Anna Havlíková.

Oznámení v místním rozhlase ale žádné výsledky nepřineslo, a tak želva zůstala v rodině nálezkyně. „Čekali jsme, jestli se někdo ozve, měli jsme ji doma skoro čtrnáct dní. Udělali jsme jí domeček v plechové vaničce. Měla tam vodu i kamínky tak, aby mohla být na souši a ve vodě. Krmili jsme ji salátem a sbírali jsme jí žížaly," popsala několikadenní soužití rodiny s nečekaným návštěvníkem Michaela Kosourová.

Přestože si ve Sněžném želvu oblíbili, musela nakonec svůj přechodný domov opustit. „Zavolali jsme na odbor životního prostředí v Novém Městě na Moravě a oni nás odkázali na Správu Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Ochranáři si pak pro ni přijeli. Dětem se po ní stýská, obrečely to. Ale nechat jsme si ji nemohli," uvedla Michaela Kosourová.

Přestože jde o původní druh v České republice, nepředpokládají ochranáři, že by nalezená želva bahenní mohla žít ve Žďárských vrších volně dlouhodobě. „Jde zřejmě o nějaký únik z chovu. Nebo ji někdo do volné přírody vypustil. Vypadalo to, že je zvyklá na člověka, moc se nebála, byla klidná. I když na tom místě mohla žít i několik měsíců, nepředpokládám, že by tam přežila zimu, přece jen tento druh žije spíše na jižní Moravě a na místech, kde je o něco tepleji," vyjádřil se Petr Mückstein ze Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

Nalezená želva byla nakonec převezena do záchranné stanice pro hendikepované živočichy do Pavlova. „Je velká dvacet čtyři a půl centimetru, takže si myslíme, že jde o jedince, kterému může být už čtyřicet nebo dokonce i padesát let," řekl Petr Mückstein.

Za posledních deset let se ochranáři ve Žďárských vrších setkali ve volné přírodě už se třetím želvím druhem.

„Jednou to byla želva zelenavá v okolí Žďáru, na více místech byla chycena želva nádherná a poslední je tato želva bahenní z Vříště," upřesnil Petr Mückstein.

„Všechny tyto nálezy lze na území Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy jednoznačně považovat za uniklé jedince z chovů nebo záměrně vypuštěné do přírody nezodpovědnými chovateli. V podmínkách Žďárských vrchů nejsou želvy schopné přežít zimní období. V České republice je želva bahenní chráněna jako kriticky ohrožený druh a její výskyt je zaznamenáván pouze náhodně," doplnil ochranář.

Se „svou" želvou se bude moci rodina Kosourova ze Sněžného zřejmě ještě setkat. Ze záchranné stanice v Pavlově totiž poputuje s největší pravděpodobností do některé zoologické zahrady. „Až se dá trochu do pořádku, bude přiřazena k nějaké chovné skupině do zoologické zahrady, třeba do Jihlavy," potvrdil Petr Mückstein.

Víte, že?

Želva bahenní je jediným želvím druhem vyskytujícím se v České republice ve volné přírodě. Do konce 17. století století byla častým obyvatelem českých zemí, patřila také k oblíbeným postním jídlům. Kromě jižní Moravy byla rozšířena i na severu Čech a ve Slezsku. Vymizela v padesátých letech minulého století. O třicet let později byly do některých lokalit želvy vrá-ceny zpět. V České republice je chráněna jako kriticky ohrožený druh a její současný výskyt je zaznamenáván pouze náhodně. Želva bahenní se živí malými rybami, obojživelníky, plži, mlži, hmyzem a jeho larvami.