Pro přiblížení tématu ochrany druhové rozmanitosti byl pro každý měsíc roku vybrán nějaký živočich a rostlina s vazbou na určité životní prostředí.

„Jedním ze zvolených rostlinných druhů se stal také mechorost rašeliník. Ačkoliv byl vybrán pro měsíc únor, lépe jej můžeme sledovat například nyní v červnu, kdy lze na rašeliništích vidět i jiné zajímavé rostlinné druhy,“ podotkl Jaromír Čejka ze Správy CHKO Žďárské vrchy.

Například Radostínské rašeliniště, národní přírodní rezervace nacházející se asi jeden kilometr od obce Radostín na Žďársku, ukrývá ve svém nitru kromě rašeliníku také takovou vzácnost, jakou je masožravá rostlina rosnatka okrouhlolistá. Ve žďárském regionu ji lze najít jen v několika málo lokalitách.
„Mezi tato místa patří například Pernovka, přírodní památka u Nového Města na Moravě, nebo Damašek, přírodní rezervace nedaleko Pusté Rybné. Tam se však nejedná o výskyt v takové míře, jako je tomu právě v Radostínském rašeliništi,“ uvedl Lubomír Dajč ze Správy CHKO Žďárské vrchy.

Poškození těžbou

Radostínské rašeliniště je unikátní i díky postupné obnově lokality po předešlých zásazích člověkem. Až do první světové války se tam totiž těžila rašelina. „I po těžbě ale příroda postupně napravila to, co člověk způsobil. A když sem přijde neznalý návštěvník, tak nemusí tyto předchozí zásahy ani poznat,“ vysvětlil Jaromír Čejka.

Zájemci, kteří by si chtěli cennou lokalitu prohlédnout, tak mohou učinit díky naučné stezce, jejíž trasa obkružuje celý rybník Velké Dářko. Kromě rosnatek a rašeliníku lze v Radostínském rašeliništi nalézt také nyní kvetoucí klikvu bahenní a suchopýr pochvatý či zahlédnout vzácnou vážku jasnoskrvnnou.

Nejen rašeliniště ukrývají ohrožené rostliny a živočichy. Jedním z druhů, jež je možné v okolí Žďáru najít, je i rak říční. Ten byl v rámci Mezinárodního roku biodiverzity zvolen jako živočich pro měsíc březen.

Při středečním výjezdu ochranářů se tohoto korýše sice nalézt nepodařilo, jeho výskyt je ale hlášen například v jezírku Vápenice vzdáleném asi tři kilometry od okresního města. Jeho přítomnost prozradilo také klepeto, které bylo ve vodě zatopeného lomu nalezeno.

Dubnovým druhem se stal vedle lípy, která je na Žďársku hojným stromem, také zvláště chráněný pták rorýs obecný. Ten si ke hnízdění vybírá mimo jiné i poškozené římsy starších domů na sídlišti Stalingrad ve Žďáře.

„Možností ke hnízdění mu však na území celé republiky především kvůli zateplování budov ubývá. V rámci tohoto zateplování totiž dochází i k úpravám, které mají zamezit přístupu holubů na půdy domů, čímž ale mizí i příležitosti ke hnízdění nejen rorýse, ale například i kavek obecných,“ vyjádřil se Jaromír Čejka s tím, že ornitologové nyní hledají vhodný způsob, jak ptákům jejich hnízdiště nahradit.

Řešením je například umísťování budek, takzvaných rorýsovníků, nebo vyvíjení takových postupů při rekonstrukcích, které by byly k těmto ptákům šetrné.