Kliknutím zvětšíte„Letos je to šestnáct let, co jsem s krojovanými panenkami začala. Původně jsem pracovala v archivu, takže k dokumentaci lidových krojů jsem se dostala snadno. A rukodělné práce jsem dělala odmalička s maminkou. Po odchodu do důchodu jsem se krojovaným panenkám začala věnovat naplno,“ popsala Marie Žilová.
K výrobě úplně první krojované panenky došlo na popud dcery Evy Jurmanové. „Byla jsem tehdy na mateřské dovolené a tak jsme společně začaly dělat naši první panenku. Chtěly jsme, aby to bylo něco jiného, než co se běžně prodává,“ prozradila Eva Jurmanová.
První výrobek se ovšem nepovedl tak, jak si původně jeho tvůrkyně představovaly. „Panenka měla třebíčský kroj, jeho popis se nám dostal do rukou díky národopisnému sběrateli Vratislavu Bělíkovi, který velmi dobře popsal jak kroj mužský, tak i ženský. Vybraly jsme si dívčí kroj s červenou výšivkou na zástěrce. Zkusily jsme ušít miniaturu jeho přesné repliky. Nebyla to legrace a nám se to tehdy nepovedlo. Neměl správné usazení pasu a měl i špatně udělanou kordulku,“ přiznala Marie Žilová.
Postupem času se maminka i dcera zdokonalily natolik, že dnes jsou jejich krojované panenky žádané nejen u nás, ale i v zahraničí. „V depozitáři jich máme asi tři sta, další jsou prodané. Lidé je kupují jako dárky. Vydělané peníze investujeme zpět do nákupu panenek a do materiálu na výrobu krojů, protože naše tvorba není výdělečná, je to pouze náš koníček,“ řekla Marie Žilová.
K výrobě jsou používány panenky s keramickou hlavičkou. Marie Žilová a Eva Jurmanová je oblékají do krajových krojů, které se téměř v ničem neliší od těch skutečných. Téměř veškerá práce na výrobě krojovaných panenek je rukodělná. „Jediné, co děláme strojově, je sešití v pase. Když jsme to šily ručně, tak se nám to trhalo. Zbytek je vše ruční práce – vyšívání, paličkování i síťování,“ potvrdila Eva Jurmanová.
V seznamu Mistrů tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina figuruje už osm jmen. Kromě Marie Žilové a Evy Jurmanové jej letos obdržel i kameník Jaroslav Fieger ze Světlé nad Sázavou za řemeslný um při zhotovování výrobků z kamene, mimo jiné i obilních mlýnků a sekeromlatů.
V roce 2016 získali ocenění pilníkář Drahomír Smejkal a mistr kolář Aleš Uherka, v následujícím roce byla připsána další tři jména - Hana Šmikmátorová, která se věnuje malování horáckých kraslic, Jindřich Toman vyrábějící štípané holubičky a Jindřich Holub za výrobu šindele tradičním postupem.
26
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
