V roce 1937 mlýn a pozemky, které byly už delší dobu nevyužívané, koupili manželé Jarošovi. Ti po demolici starých budov postavili nový vodní mlýn, který rodina držela až do znárodnění. Jarošův mlýn se původním majitelům vrátil až v roce 1991, v roce 2002 byl objekt včetně původního technického zařízení vyhlášen kulturní památkou.

Vodní náhon přivádí vodu z Bílého potoka do nádrže, ze které je spádem vedena na lopatky dvou Francisových turbín, které pohánějí mlýnské stroje. Nyní je z objektu muzeum, kde se návštěvníci mohou seznámit s dřívějšími technologiemi výroby různých druhů mouky a poznat, jak se ve mlýně dříve žilo.

Zavítají tak i do míst, kam by se za běžného provozu nikdy nemohli z bezpečnostních nebo hygienických důvodů podívat. Jarošův mlýn je v provozu celoročně, včetně svátků. Dostat se k němu dá například po modré turistické značce z náměstí ve Veverské Bítýšce směrem na Šmelcovnu.

Parkoviště pro návštěvy je však také přímo před objektem mlýna.