„Bylo to úžasné, jsem vděčný za pozvání. Jsem aktivní myslivec a stejně tak mí kolegové. Tetřeva jsem nikdy v životě na vlastní oči neviděl. Dozvěděl jsem se toho spoustu o jeho způsobu života, a také o tom, jak složitý a náročný je odchov těchto ptáků a jejich návrat do přírody,“ netajil se nadšením Bohumil Dostál z Herálce na Žďársku.

„Bylo to velmi poučné. Taky jsem tetřevy viděla zatím pouze na obrázcích. Je škoda, že na Vysočině zcela vymizeli. Oproti jiným ptačím druhům jsou tetřevi neobyčejně zajímaví tím, že jde o velkého kurovitého ptáka, který má zcela jiný způsob života,“ přidala se Radka Nohová z Chlumu na Třebíčsku.

Návštěvu zprostředkoval Pavel Sztwiertnia z Třince, který má k Vysočině velmi blízko. „Žil jsem jedenáct let v Koníkově a pořád tam mám spoustu kamarádů. S tetřevy jsem se setkal v Jeseníkách, kdy jsem také působil. A znal jsem ho i z Beskyd. Historický výskyt tetřevů na Vysočině souvisí s takzvanou borovou mánií, která probíhala v první polovině 19. století. Spočívala v záměrném a ve velkém stylu pojatém vysazováním borovice. Následkem borové mánie bylo, že se tetřeví zvěř šířila za svojí oblíbenou potravou z Třeboňska na severovýchod. Bylo prokázáno, že jehličí borovice chutná tetřeví zvěři nejvíce. Takto se tetřev dostal do Jihlavských vrchů – na Javořici,“ připomenul výskyt kurovitého ptáka na Vysočině Pavel Sztwiertnia.

Odchovna tetřevů v Polsku nedaleko Wisły je místem, kde se milovníci přírody mohou dozvědět spoustu nových informací o zajímavém kurovitém ptáku a nahlédnout do tajů jeho života. „Odchovna vznikla v roce 2002. Už o rok později jsme měli první mladé tetřevy, z patnácti vajíček dovezených z Běloruska se jich vylíhlo třináct a deset z nich se pak dožilo dospělosti,“ popsal počátky chovné stanice náměstek ředitele Lesní správy Wisła Zenon Rzońca.

Současnou tetřeví základnu tam tvoří dvacet tři slípek a devět kohoutů. Jde o ptáky dovezené z Karpat. V odchovně se líhnou tetřeví kuřátka, která jsou pak společně s matkou převezena do voliér, aby se postupně aklimatizovala a mohla být posléze vypuštěna do volné přírody. „Chceme, aby tetřevi z přírody úplně nezmizeli. Snažíme se pro ně vyhledávat místa, kde jim bude dobře. Za sedmnáct let už jsme do přírody vrátili pět set čtyřicet tetřevů,“ poznamenal Zenon Rzońca.

Odchov vzácných kurovitých ptáků je ovšem během na dlouhou trať. „Pořád se učíme. A stále musíme řešit nové a nové problémy. Tetřevy musíme zvykat na podmínky, v nichž budou žít. A musíme jim připravit také vhodné prostředí, což znamená mimo jiné i úpravu lesů. Tak, aby tam mohli tetřevi přežít, aby byli chráněni před predátory, měli dostatek potravy a podobně,“ řekl Zenon Rzońca.

Odchovaní ptáci jsou většinou vysazováni na polském území. Někteří z nich se ale rozhodnou pro život v emigraci. „Na začátku roku 2006 jsme poprvé vysazovali tetřevy, kteří měli na těle upevněné vysílačky. To proto, abychom věděli, kde nakonec skončí. Někteří se vydali do České republiky. Teď už dokážeme tetřevy sledovat i pomocí genetického rozboru. Každému odchovanému kusu vezmeme vzorek DNA. A když pak někde v lese najdeme tetřeví trus nebo peří, můžeme zjistit, zda jde o tetřeva od nás,“ prozradil náměstek ředitele Lesní správy Wisła.