Celý Český masiv, kam patří i jižní Čechy, se utvářel před 300 až 380 miliony let a dnes je pevným celkem. Deník o bližší informaci o seizmologických podmínkách v okolí elektrárny požádal RNDr. Jana Švancaru, ředitele Ústavu fyziky Země Masarykovy univerzity v Brně, který se zabývá i seiz〜mologickým monitorováním.

Přesto, že je oblast velmi stabilní, projevují se zde takzvaná mikrozemětřesení. Co je způsobuje?

Mikrozemětřesení jsou přirozeným projevem uvolňování napětí v zemské kůře. Většinou je lidé ani nepociťují. Citlivá seizmická síť v okolí JE Temelín jich však zaznamená několik každý rok. V roce 2009 došlo u Horní Plané ke dvěma mikrozemětřesením, která byla pocítěna lidmi. Jejich magnituda byla 1,8.

Česká republika je vystavena vlivu alpských, případně karpatských zemětřesení. Ta jsou zohledněna ve výpočtu seizmologického ohrožení pro Jadernou elektrárnu Temelín.

Samotné výpočty seizmického ohrožení jsou komplikované studie, které mimo jiné využívají katalogy historických zemětřesení. Jako hlavní zdroj informací využíváme kroniky. V Evropě je využíváme velmi intenzivně. Jsou to informace důležité pro správný odhad možného ohrožení.

Kromě kronik existují i jiné možnosti, jak se dozvědět něco o geologické minulosti lokality?

Je to takzvaný paleoseizmologický výzkum. Ten přesahuje časové hranice kronik a archivů.V roce 2009 a 2010 se v jižních Čechách uskutečnil paleoseizmologický výzkum části hlubockého zlomu, který ukázal, že na zlomu nedošlo od poslední doby ledové před 20 000 lety k tektonickému pohybu, a tedy ani k zemětřesení.

Hlubocký zlom tvoří severní ohraničení Budějovické pánve v prostoru na sever od Českých Budějovic. Rakouští seizmologové si přáli tento zlom analyzovat. Jejich podezření, že by zlom byl zdrojem silného zemětřesení, se nepotvrdilo.

Elektrárna Temelín je seizmicky odolná konstrukce na blízké zemětřesení o magnitudě 5,5 Richterovy stupně. Očekáváte, že by se až tak silné zemětřesení v blízkosti Temelína vyskytlo?

Takové zemětřesení by se v blízkosti Temelína prakticky vyskytnout nemělo. Pro každý zlom je odhadnuto maximální zemětřesné nebezpečí a k němu se přiřadí ještě jakási rezerva. Takže magnituda 5,5 je stanovena konzervativně s potřebnou rezervou.

Jsou ještě další zlomy v Českém masivu?

V prostoru Českého masivu je velká řada zlomů, seizmologové vědí, které z nich mohou vyvolat zemětřesení. Důležité postavení v jižní části má jáchymovský hlubinný zlom a zlomový systém blanické brázdy.

Jak vy jako seizmolog vidíte zemětřesení?

Je potřeba chápat, že při zemětřesení se zemská kůra zbavuje deformační energie a napětí. Zemětřesení jako takové tedy není nic zcela neobvyklého. Zemětřesení v Japonsku například zaznamenala i seizmologická síť v České republice. Pohyb zemského povrchu v České republice byl pět až deset milimetrů.

Tento pohyb je možné si představit jako vlnění. Pohyb měl ale v České republice periodu opakování několik desítek sekund.

Zemětřesení tak silné jako v Japonsku však postihne Zemi jednou za deset let. Tam bylo způsobeno podsouváním pacifické litosférické desky pod euroasijskou. Podsouvání se děje rychlostí osm až deset centimetrů za rok.

Střední Evropa je daleko od kontaktu litosférických desek, proto nám katastrofické zemětřesení, jako se stalo minulý týden v Japonsku, nehrozí.