„Pro biojarmark jsme připravili ochutnávku některých naklíčených obilovin a luštěnin jako ukázku dobré a zdravé pochutiny, kterou si člověk může jednoduše vyrobit doma sám,“ uvedla Jana Audy, vedoucí Střediska ekologické výchovy Ostrůvek z Velkého Meziříčí.

Fazole mungo je nasládlá

Mlsné jazýčky tak mohly okusit chuť mladých výhonků čočky, pšenice, žita, sóji, pohanky, slunečnice nebo dokonce konopí. „Velice chutné je mungo, to je speciální odrůda fazole vhodná k naklíčení,“ vysvětlila Jana Audy.

Kolemjdoucí nejdříve na semínka nahlíželi s nedůvěrou. „Vypadá to zvláštně, ale odvážila jsem se a ochutnala na doporučení mungo. Je nasládlé a moc dobré. Konopí je oproti tomu dost hořké. Špatná není ani pšenice,“ podělila se o kulinářský zážitek Monika Nováková.

Zejména v zimním období je „biopochoutka“ vhodná jako alternativní zdroj stopových prvků a vitamínů, zvláště vitamínu E. „Její využití je různé. Můžete si s tím posypat chleba s pomazánkou, přidávat do salátů, ale dá se použít i v teplé kuchyni při přípravě masa na čínský způsob,“ uvedla Audy.

Sváteční hody každý den

Naklíčená semena přitom nejsou žádným módním výkřikem poslední doby. Znali je už naši předkové. „Například z naklíčeného obilí se opražením vyrábělo takzvané pražmo. Obecně zdravá výživa není novým objevem. Jsou to často recepty, které jsme pozapomněli, ale ve staročeské kuchyni byly běžnou záležitostí,“ poznamenala vedoucí Střediska ekologické výchovy Ostrůvek.

Jany Audy přirovnává naše dnešní každodenní stravování ke sváteční tabuli střední měšťanské rodiny. „Neříkám, že by se mastné a tučné pokrmy neměly jíst vůbec, ale měly by se omezit a proložit, například luštěninami,“ poradila Audy.