„Tato trávobylinná společenstva s počtem maximálně dvě seče za rok sice nemůžeme kosit mulčovacími sekačkami, ale naopak můžeme získanou biomasu kompostovat nebo ekologicky zpracovat v bioplynové stanici. Jsem ráda, že ve spolupráci s Chráněnou krajinnou oblastí (CHKO) Žďárské vrchy máme ve Žďáře první pokusy, jak pracovat s trávobylinnými společenstvy v rámci údržby městské zeleně. Doufám, že získané poznatky pomohou nastavit principy práce s travnatými plochami tak, aby byly funkčně maximálně využitelné, živé, rozkvetlé, krásné a přispěly ke zlepšení klimatických podmínek města a návratu živočichů,“ uvedla krajinářka žďárského městského úřadu Lucie Radilová.

Loni byly ve Žďáře ve spolupráci s CHKO Žďárské vrchy vyčleněny celkem čtyři plochy, které byly sečeny v režimu louky. Tento systém měl především zabezpečit, aby byl živočichům i rostlinám po celou sezonu umožněn úkryt, potrava i dostatek času pro vývoj. „Sečení má zásadní vliv na hmyzí obyvatele trávníků. Během něj dochází k přímému úhynu mnoha jedinců od dospělců po housenky či vajíčka. V případě málo pohyblivých vývojových stádií hyne sečením téměř celá generace. U hmyzu živícího se na květech a vyšších částech rostlin dojde ke zničení veškeré potravy na daném místě,“ popsala Kateřina Machová ze Správy CHKO Žďárské vrchy s tím, že tato území opět označí informační tabulky.