„Mým nejoblíbenějším bylinným kořením je rozmarýn, pokrmům dodává vynikající aroma, čerstvý ho míchám do omáček,” říká třiatřicetiletý absolvent kuchařského učiliště ve Žďáře nad Sázavou, který řadu let šířil slávu naší kuchyně v Německu a v Rakousku.

Vařil v Tyrolských Alpách, vyhlášený hotel Bär před několika dny vydal výpravnou knihu kuchařských receptů, a mnohé z nich pocházejí z Hoškovy kulinářské fantazie.

Česnek medvědí pod Žákovou horou

Rozmarýn je podle kuchaře velmi zdravý. Nejen, že zlepšuje chuť jídla, ale prokrvuje trávicí systém, uvolňuje jeho hladké svalstvo a zvyšuje tvorbu žaludečních šťáv a žluče. Literatura uvádí, že konzervační účinky podrcené rozmarýny se vyrovnají průmyslově vyráběným prostředkům.

Zatímco rozmarýn si kuchař pěstuje sám, své druhé nejoblíbenější bylinné koření, česnek medvědí, sbírá v lesích pod Žákovou horou. „Znám místa, kde ho rostou celé koberce, a když to řeknu mým kamarádům, německým a rakouským kuchařům, nechtějí tomu věřit a závidí mně,” tvrdí Miroslav Hošek.

Česnek medvědí totiž v evropské kuchyni zažívá renesanci. Zajímavé je, že vzrušuje nejen kuchaře, ale také archeology. Prý všude tam, kde v hojnosti roste, bezpečně sídlili Slované. Oproti kuchyňskému česneku je ten medvědí jemnější, a přesto jsou jeho léčivé účinky výraznější.

Miroslav Hošek v cikhájské Tisůvce první jarní lesní zeleninu, která rozkvete už v dubnových dnech, přidává do polévek a špaget; zkušenost mu říká, že česnek medvědí je dobré nasekat do rizota, které kuchař servíruje k rybě, vyrovná totiž její chuť.

------------

Kdo je Miroslav Hošek?

– třiatřicetiletý absolvent kuchařského učiliště ve Žďáře nad Sázavou

– řadu let šířil slávu naší kuchyně v Německu a v Rakousku

– vařil v Tyrolských Alpách, vyhlášený hotel Bär před několika dny vydal výpravnou knihu kuchařských receptů, a mnohé z nich pocházejí právě z Hoškovy kulinářské fantazie.

Ivo Havlík