Nové i budoucí nálezy zajímají turistku Radku Techetovou. „Ve Žďáře se mi líbí. A vždycky mě zajímají novinky nebo když se objeví něco netradičního. Proto jsem i zvědavá, co dalšího se podaří zjistit o bazilice a její minulosti,“ přiblížila své dojmy turistka z Olomouce. Že mají archeologové v plánu se na místo vracet, potvrdil archeolog Jakub Těsnohlídek.
Ten je s tím, co pod podlahou našli, spokojený. Díra v podlaze vydržela déle než měsíc. Poté, co ji archeologové na konci srpna prozkoumali, ji následně zasypali. „Pod podlahou jsou v bazilice pohřbení nebožtíci. V minulosti se to běžně dělalo a je to normální. My jsme se dostali jenom do zásypů těch hrobů, ne na úplné dno, protože byly dost hluboko,“ uvedl archeolog s tím, že tam našli dvě hrobové jámy. Mezi další nálezy patří také křížek z přibližně osmnáctého století.
Požár v bazilice
Těsnohlídek při průzkumu narazil i na požárový horizont ze středověku. „Znamená to, že zde v minulosti hořelo. Je tam propálená hlína s uhlíky. Ještě nevíme, jak přesně je ten požár starý. Mohlo to být klidně z dob zakládání kláštera. Stejně tak to však může být klidně mladší událost. Víme, že tam těch požárů bylo několik. Klášter byl vypálený například i za husitských válek. V literatuře je o tom ještě víc zmínek,“ vysvětlil.
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Mikuláše
Jde o bývalý cisterciácký konventní kostel. Bazilika byla postavena ve 13. století. Na začátku 18. století ji upravil Jan Blažej Santini Aichel. V roce 2009 byl kostel povýšen na baziliku minor papežem Benediktem XVI.
Hlavní loď je druhou nejdelší chrámovou lodí na Moravě po Velehradě.
Díru, kterou odborníci zkoumali, Těsnohlídek popsal jako kukátko do archeologického dědictví. „Těch informací jsme odhalili jen zlomeček. Tajemství pod podlahou leží mnohem víc. Doufáme, že brzy zase budeme mít šanci se tam podívat. Archeologie by získala spoustu důležitých informací o vzniku kláštera a jeho vývoji. Bazilika byla jeho epicentrem,“ předeslal vedoucí výzkumu.
Bazilika ve Žďáře stojí od třináctého století. Na začátku osmnáctého století ji upravil Jan Blažej Santini Aichel. V následujících letech budou v kostele pokračovat v repasování lavic. Podle bývalého žďárského kněze Vladimíra Záleského to bohoslužby neovlivní, protože je bazilika rozlehlá a vždycky bude dost volného místa k posezení.