Sgrafita zaplňují téměř celou plochu fasády. Místní si na neobvyklou výzdobu kostela již dávno zvykli a jsou na ni právem pyšní. Ne všichni ovšem vědí, co který výjev představuje. „Sgrafitová výzdoba zabírá 520 metrů čtverečních a Karel Němec ji vytvořil k tisíciletému výročí zavraždění svatého Václava. Nad vchodem na kůr vedle vchodu do kostela je i jeho věnování, které svědčí o tom, s jakým úmyslem dílo vytvářel,“ informoval odborník na slovo vzatý, místní kostelník Ladislav Harvánek.

„Panu Bohu k oslavě, duším rodáků pro potěchu a povzbuzení, sobě pak pro radost chrám tento barevnými sgrafity vyzdobil v jubilejním roce svatováclavském 1929 za faráře M. Müllera Karel Němec“ - tak zní zmiňované věnování vytvořené na fasádě svatostánku zasvěceného svaté Kunhutě. I tuto svatou najdou lidé na jednom ze sgrafit. „Na jižní stěně věže kostela je svatá Kunhuta vyobrazena, kterak se podrobuje božímu soudu,“ přitakal Ladislav Harvánek, který občas dělával pro zájemce prohlídky s výkladem. „Nejprve to bylo dost obtížné, všechno jsem si ale dopředu sepsal, abych na něco nezapomněl,“ podotkl kostelník.

Ze všech vyobrazených sgrafit má Ladislav Harvánek nejraději ztvárnění útěku svaté rodiny do Egypta. „Je to vlastně vysoce aktuální téma, protože Josef s Marií byli v podstatě také imigranti. Ale Josef vzal s sebou i ženu, snažil o rodinu postarat, ochránit ji,“ poznamenal Ladislav Harvánek.

Ovšem nejen venkovní sgrafita jsou tím, co dělá novoměstský kostel zajímavým. „Součástí kostela je také kaple Panny Marie Bolestné, mezi místními je spíše známa jako Černá kaple. Unikátní je tamní soubor pěti barevných fresek od neznámého autora. Pocházejí z poloviny 18. století a jsou nazvány Prvotní hřích, Poslední soud, Nebe, Očistec a Peklo. Dále tam najdeme dvacet osm jednobarevných medailonků připomínajících pomíjivost a dočasnost lidského života. Jsou doplněny nápisy psanými frakturou, tedy novogotickým lomeným písmem. Horní řádek obsahuje biblický úryvek, nejčastěji žalm. A dolní pak mravoučný výrok,“ prozradil Ladislav Harvánek.

Výzdoba novoměstského kostela je podle něj natolik významná, že se pustil do sepsání veškerých informací, které se mu podařilo nasbírat. „Bylo by pěkné, kdyby se to časem podařilo vydat knižně,“ zadoufal kostelník.

Úlohou kostelníka ale není pouze provázet turisty a poukazovat na přednosti místního svatostánku. Musí o něj také pečovat. „Jednou z povinností kostelníka je i vše připravovat na mši. Začíná to mešními knihami, přes přípravu kalichu, hostií, kadidla a dalších nezbytností. Po mši je nutné to zase vše uklidit. Hodně práce je třeba i s přípravou svateb, ty bývají téměř každou sobotu. Zejména úklid po nich bývá náročný. Vypadá to sice hezky, když lidé pro štěstí ženichovi a nevěstě rozhazují rýži, ale jen málokdo si uvědomí, jak náročné je pak všechna zrníčka odstranit. Venku se to zamete, ale pokud svatebčané rýži rozháží uvnitř, pak nezbývá, než vzít vysavač a důkladně kostel vysát,“ postěžoval si Ladislav Harvánek.

„A ještě horší jsou okvětní lístky živých květů. Když se rozšlapou, musíte na kolena a jeden po druhém sesbírat ručně. Ani vysavač v tomto případě nic nezvládne,“ dodal kostelník, který se ovšem se svou dosavadní prací pomalu loučí.

"Správce kostela jsem dělal pět let, teď už s touto službou musím bohužel ze zdravotních důvodů skončit,“ uzavřel Ladislav Harvánek.