Průzkumy tak musí být zastaveny, protože platnost předchozího rozhodnutí ministerstva skončila loni k 31. prosinci. Platforma proti hlubinnému úložišti, společenství obcí a spolků, které jsou dotčené výstavbou úložiště, rozhodnutí vítá.

"Žádost o prodloužení nebyla MŽP doručena s dostatečným předstihem tak, aby mohlo být o požadovaném prodloužení doby platnosti rozhodnuto do konce roku 2016, kdy uplynula doba platnosti předchozího povolení," uvedla mluvčí. Reálně to znamená, že SÚRAO musí žádost podat znovu jako žádost o nové stanovení průzkumného území, dodala.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. O umístění úložiště má vláda rozhodnout do roku 2025. Průzkum potenciálních lokalit pro vybudování trvalého hlubinného úložiště jaderného odpadu se týká Čertovky na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březového potoka poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdalény na Táborsku, Čihadla na Jindřichohradecku, Hrádku na Jihlavsku, Horky na Třebíčsku a Kraví Hory na Žďársku.

Sedm míst má být prozkoumáno povrchově a z nich se vyberou čtyři, posléze dvě a nakonec jedno místo, kde by se hlubinné úložiště mohlo začít budovat kolem roku 2050. SÚRAO předpokládala, že práce na prvním průzkumu skončí v roce 2018. V prosinci však požádala o prodloužení termínu o další dva roky.

Mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti Petr Klásek uvedl, že společenství usiluje o to, aby byly veškeré práce na vyhledávání úložiště na několik let zcela zmraženy. Podle ní je třeba nejprve probrat a přijmout novou koncepci nakládání s radioaktivními odpady, jasně definovat kritéria, podle kterých bude místo pro úložiště vybíráno a upravit legislativu, zejména přijmout zákon posilující práva obcí. Ve všech sedmi lokalitách podalo už dřív 18 obcí a šest spolků žaloby proti stanoveným průzkumným územím.

"Budeme se nyní snažit, aby práce skutečně nepokračovaly a mohli jsme tak s představiteli státu začít jednat o pravidlech pro hledání úložiště," sdělil Klásek v tiskové zprávě.

Náklady na stavbu a provoz uložiště mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo ze šesti jaderných bloků ČEZ v Temelíně a Dukovanech ukládá do meziskladů.