Zaplať pánbůh zatím dobrý, okomentoval aktuální počasí agronom Zemědělské společnost Zhoř na Jihlavsku Jiří Kratochvíl. „Minimálně tedy u nás. Loni nám úrodu ničily kroupy, nyní se nám vyhnuly. Suverénně nejhorší co se sucha týče byl rok 2016,“ sdělil Kratochvíl.

Nicméně léto není ani zdaleka u konce a klimatická změna a s ní spojené stále častější sucha a vlny veder jsou přitom pro semena rostlin mnohem ničivější, než se původně zdálo. Alespoň podle vědkyň z brněnského vědeckého konsorcia CEITEC, které ve své nedávné publikaci zkoumaly vývoj semen u řepky. Zjistily, že sucho negativně ovlivňuje všechny fáze vývoje a že rostliny produkují méně životaschopná semena s nižším obsahem olejnatých látek.

Hasiči zasahují na střeše zámeckých koníren v Moravských Budějovicích.
Vysočina sčítá škody po bouřce, zemědělci mají po úrodě

Část semen klíčí uvnitř plodu a nelze je skladovat pro další vlnu výsevu, zatímco jiná část produkuje neživotaschopná embrya. Embryo rostoucí uvnitř semene vyklíčí do nové rostliny. Neživotaschopné embryo nevyroste, a tím pádem je ztracena jedna celá generace semen. „Náš výzkum trval déle něž tři roky a po celou dobu jsme pěstovali rostliny ve sklenících. Doposud se většina studií zaměřovala na vývoj pylu, protože tepelné šoky jsou pro vývoj pylu fatální. Vliv vysokých teplot na vývoj semen s podrobným popisem toho, co se v rostlině děje, doposud neexistovala,“ uvedla korespondenční autorka studie Helene Boisivon.

Sucho a kroupy

Výsledku studie praxí potvrdil i zemědělec Petr Chaloupka ze sousední jižní Moravy. „Každý rok je to o něco horší. U ozimného ječmene jsou výnosy výrazně nižší než loni. Začali jsme sklízet i řepku. Její zrno je ještě menší než máku. Polovina kukuřice je uschlá, další část zničily kroupy. Sedláci sice brečí vždycky, ale letos je to naprosto oprávněné,“ povzdechl si Chaloupka.

Nutno však podotknout, že podle webu Intersucho je většina Vysočiny bez rizika sucha. Na jihu Moravy naopak převládá mírné až výrazné sucho.

Moderní zemědělství se už bez umělých hnojiv neobejde. Ilustrační foto.
Zemědělce na Jihlavsku trápí vysoké ceny hnojiv, hrozí další zdražené potravin

I proto celorepubliková prognóza letošní úrody vypadá slibně. V porovnání s předchozími roky by měla být mírně nadprůměrná. „Katastrofu jako v letech 2018 a 2018, kdy bylo například úroda brambor jedna z nejnižších za sto let, nikdo neočekává. Pokud tedy v červenci a srpnu nenastane radikální změna počasí. Půjdou-li ceny nahoru, budou na vině především energetická krize a válka na Ukrajině,“ sdělil ekonom Lukáš Kovanda.

Podle Chaloupky jsou odhady sice příznivé, ale realita vypadá jinak. „Každý den jezdím přes Sobůlský potok. Vyschlý, neteče tam nic. Přitom dříve napájel takový rybníček. Také suchý. Další potok je Svatoborský, bez vody. Sice občas zapršelo, ale pro takovou pšenici pozdě. Navíc následovaly tropické teploty. Vody se vsáklo minimum. Pršelo navíc velmi různorodě. Katastr od katastru jinak. Já hospodařím na sedmi katastrech. Na jednom padlo dvacet milimetrů srážek a na druhém nic,“ doplnil zemědělec.