„Jde o státem zarezervovaná místa, kde zatím není termín, kdy by se měla vodní díla začít stavět. Je velmi pravděpodobné, že pokud k tomu dojde, pak za desítky let. Ale může přijít krize v zásobování vodou a do pěti let se začne řešit další postup,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Podle jeho slov nejde ve vytipovaných oblastech o klasickou stavební uzávěru. „Tato územní rezerva umožňuje dočasné stavby s horizontem jejich životnosti zhruba padesát let nebo stavby, které by v případě potřeby nebylo příliš drahé vykoupit a technicky složité zbourat,“ vysvětlil Bílý.

Nedaleko Velkého Dářka

Výběr lokality severně od Žďáru nad Sázavou podle starosty města Martina Mrkose Žďárským nekomplikuje život. Nemají tam, pokud sahá katastr města, plány na nic podstatného. Lidé už se o návrh zajímají, někteří se podivují, proč téměř na dohled od největšího rybníku na Vysočině, zmíněného Velkého Dářka, má vzniknout téměř stejně rozsáhlá vodní plocha o rozloze 196 hektarů. Navíc Žďár a blízké okolí netrpí nedostatkem vody.

„Jedná se o lokalitu na Stržském potoce nad Konventním rybníkem. Může sloužit pro vodárenské využití, výhledově jako vodní zdroj pro odběry vody a může rovněž nadlepšovat průtoky v Sázavě,“ uvedla vedoucí žďárského odboru rozvoje a územního plánování Irena Škodová, co ví od státních úředníků.

A co Rokštejn?

Například další vytipovaná lokalita dostala název Střížov a je u Brtnice na Jihlavsku. „U nás stát zahrnul do dlouhodobých vizí údolí na říčce Brtnici, které je podél hradu Rokštejna z obou stran. Je to pod obcemi Střížov a Přímělkov, kde se na převážně obecních pozemcích nacházejí chatičky. Je tam i přírodní rezervace,“ popsala starostka Brtnice Miroslava Švaříčková.

Pokud by vůbec někdy ke stavbě přehrady došlo, pak starostka doufá, že by voda nezaplavila hrad. „Investujeme do něj a je krásný. Stojí na návrší, skála by přehradu dělila na dvě části. V současnosti netrpíme akutním nedostatkem vody a co vím, tak ani obce v okolí. Ty plány už tu kdysi byly, v současnosti je stát obnovil,“ konstatovala Švaříčková.

Rybník Zlatomlýn

Pár kilometrů odtud, už převážně na území Třebíčska, je u Opatova navržená lokalita Brodce. „Jde o rybník Zlatomlýn a blízké okolí. Loni v červenci jsme měli jednání s Povodím Moravy, kde nám plán představili. Zlatomlýn je v údolní nivě, tvar krajiny vybízí k něčemu takovému,“ popsala opatovská starostka Lenka Štočková. Pokud by vůbec ke stavbě došlo, nedotkla by se chat ani obecní čističky odpadních vod, které v místě jsou. „Lidé u nás proti myšlence v současnosti nic nemají, je otázka, zda by se neobjevily námitky, až by se blížil termín výstavby. Ovšem sucho je potřeba sledovat a v případě potřeby řešit,“ řekla Štočková.

Opatov, Štěpkov i Předín jsou napojené na podzemní vrt jako zdroj pitné vody. Je v něm kolísavá kvalita. „Vodárenská se proto chystá dělat další průzkumný vrt, aby našla doplňkový zdroj,“ popsala starostka, jaká je u nich situace v zásobování vodou.

Další vytipované lokality jsou u Hostimi na pomezí Znojemska a Třebíčska, u Chotěbudic na Třebíčsku, u Ostružna na Havlíčkobrodsku a u Batelova na Jihlavsku.

A co zemědělci?

Odborník Michal Kriška Dunajský z Ústavu vodního hospodářství a krajiny při VUT Brno myšlenku stavět přehrady přijímá, pokud vodní dílo není samoúčelné. „Z mého pohledu, pokud zadrží přehrada, nebo říkejme velká vodní nádrž, vodu a ta potom vytvoří malý vodní oběh ve vzdálenosti několika kilometrů, převažují výhody před problémy po stránce ekologické i ekonomické,“ je přesvědčený. „Malý vodní oběh ve smyslu závlahy znamená přesun vody do suché oblasti, využijí ji rostliny, část se vypaří, část vsákne a podzemím proteče zpět do vodního toku. A tak stále dokola,“ popisuje, jak vše může fungovat. Zároveň je přesvědčený, že výrazný vliv na vodu v krajině mají zemědělci - dotační politika i způsob hospodaření. „Diktovat zemědělcům, aby aplikovali více organické hmoty do půdy, aby vytvářeli takzvané průlehy, aby rozdělili své pozemky na malé plochy, aby umožnili lépe zadržet vodu v zemědělské ploše, to je běh na dlouhou trať,“ zmínil mimo jiné.

Žádné dopravní koridory

Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý ještě doplnil, které stavby ve vytipovaných lokalitách nesmějí vzniknout. „Jsou to například železniční koridory, dopravní stavby, chemické továrny a podobně,“ vyjmenoval. „Příprava vodního díla zahrnuje běžný postup jako projekt, geologický průzkum, posouzení vlivu na životní prostředí – takzvanou dokumentaci EIA a bude se nejdřív jednat s obcemi,“ doplnil důležitý detail.

Nově navržené lokality pro vodní nádrže na Vysočině

Lokalita Objem Plocha
Ostružno (HB) 1,8 mil m3 49,5 ha
Chotěbudice (TR) 2,83 mil. m3 62,61 ha
Brodce (TR – u Opatova) 7,2 mil. m3 90,30 ha
Střížov (JI - u Brtnice) 4,7 mil. m3 56,5 ha
Vosovec (pomezí JM a VY – za Hostimí) 1,35 mil. m3 71,04 ha
Batelov (JI)  1,46 mil. m3 49,18 ha
Žďár n/S (ZD) 10,5 mil. m3 196,0 ha
Zdroj: MZE