„Závody byly už na řadě nejrůznějších míst. Začali jsme s nimi ve Třech Studních, pak v Blatinách, ve Skleném a dokonce jsme je přestěhovali i do Jeseníků. Ve Studnicích se jely poprvé a velice se nám tam líbilo. Trať byla poměrně rovinatá, takže velmi vhodná pro čtyřiadvacetihodinové závody. Navíc je tam poměrně dost sněhu, což je skvělé," pochválil místo konání vytrvalostních závodů organizátor Jiří Havel z Montana turistického klubu Brno, který akci pravidelně pořádá.

Klasika i bruslení

Horolezecká čtyřiadvacetihodinovka na běžkách startovala už po třicáté páté. Okruh byl tentokrát pouze tříkilometrový, tradiční pětikilometrový nemohl být připravený z důvodu horších sněhových podmínek.

„Měli jsme nachystanou stopu na klasiku i na bruslení. Princip závodů je takový, že v sobotu přesně ve dvanáct hodin po výstřelu z pistole vyjedou všichni závodníci na trať. Ve dvanáct hodin v neděli závod končí. Jakým způsobem si závodníci rozvrhnou čas, je jen na nich. Mohou opustit trať, mohou odpočívat, ale ti, kteří chtějí najezdit hodně, samozřejmě nespí a kromě biologických přestávek jezdí pořád," vysvětlil Jiří Havel.

Organizátoři toho po čas závodů také moc nenaspí, počítají odvážlivcům, kteří vstoupili na trať, počet absolvovaných kol, a ta nakonec přepočítávají na ujeté kilometry.

Závodníci si mohou zvolit buď kategorii jednotlivců, nebo dvojic. „Pokud jezdí dvojice, tak se střídají štafetově. Jeden je na trati a druhý odpočívá. Pak si předají štafetu a jede ten druhý. Sami si určují, kolik kol kdo pojede," sdělil Jiří Havel.

Kromě jednotlivců a jednotlivkyň se na start letos postavila jedna mužská dvojice a jedna smíšená. „Jako závodník ve smíšené dvojici se zúčastnil i ředitel závodů, horolezec Radek Jaroš, se svou přítelkyní Olgou Růžičkovou. Zkusili si ale jen dvanáctihodinovku. Oba jeli velmi dobře a najeli za dvanáct hodin téměř 200 kilometrů, což je velmi dobrý lyžařský výkon," vyjádřil se Jiří Havel.

Konec závodu byl pro mnohé ze závodníků doslova vysvobozením. Většina z nich se vyčerpáním netajila. „Jsem trochu nemocný, takže to nebylo nic moc. Šel jsem si v noci odpočinout, ale nespal jsem, jen jsem ležel. Nejvíc mě bolí plíce," řekl v cíli mořský kajakář Petr Kubal.

Zato sedmašedesátiletý Jan Charvát z Brna se cítil poměrně dobře. „Nechal jsem se vyhecovat od své přítelkyně. Trať byla dobrá a v noci se jezdilo pěkně. Krizi jsem neměl, čtvrt hodinky jsem si schrupl a asi tři hodinky jsem jen tak odpočíval a občerstvoval se," nechal se slyšet závodník.

Organizátoři se nakonec netajili nadšením. „Skončili jsme úspěšně. Nikdo nebyl zraněný a nikdo neumrzl. Nejlepší výkon podal Lukáš Hrdlička, pravidelný účastník akce, který startoval už asi osmkrát. Najezdil 288 kilometrů za dvacet čtyři hodin. Z děvčat byla nejlepší Terezka Čámská, najezdila 138 kilometrů. Mysleli jsme si, že padne rekord, ovšem Lukáše Hrdličku chytily v závěru žaludeční potíže, takže to nedotáhl, i když to nejdříve vypadalo, že rekord překoná nejméně o deset kilometrů," poznamenal Jiří Havel. Rekord v horolezecké čtyřiadvacetihodinovce na lyžích drží horolezec Zdeněk Hrubý, který v roce 2006 ujel v daném čase 300 kilometrů a 600 metrů.

V létě na kolech

Úspěch slavily také dvojice, ať už smíšená nebo ryze mužská. „Radek Jaroš a Olga Růžičková jeli jen dvanáctku, a za tu dobu najezdili 192 kilometrů. Mužská dvojice, Jaromír Čejka a Jan Dvořák z Nového Města na Moravě, najezdila 288 kilometrů," informoval Jiří Havel.

Pochvalou nešetřil ani ředitel závodů, novoměstský horolezec Radek Jaroš. „Skláním se před odvahou všech, kteří závod absolvovali. Letos vím, o čem mluvím," usmál se Radek Jaroš.

Závody na lyžích ale letošní Horolezecká čtyřiadvacetihodinovka ještě nekončí. V létě ji čeká pokračování, tentokrát se závodníci projedou na kolech. „První víkend v červnu, konkrétně 6. června, se sejdeme ve Třech Studních u rybníka Sykovce v kempu stejného jména. A dáme si závody na kolech," upřesnil místo a čas konání Jiří Havel.