Ona už je na společnost slyšících zvyklá, pro ostatní studenty, stejně jako pro pedagogický sbor, je ale soužití s neslyšícím člověkem většinou premiérou. Je to totiž poprvé, kdy do tohoto žďárského školního zařízení nastoupila žákyně s tímto handicapem.

První školní den byla ale nervózní i Anna Pášová. „Přišla jsem sama a nervozita tu byla. Měla jsem a zatím i mám obavy, jak se se spolužáky domluvím. I když s některými už komunikuji přes mobil,“ přitakává neslyšící studentka.

První kontakty se jí už navázat podařilo. A to hlavně díky sociálním sítím. „Tvořili jsme na Messengeru skupinu, abychom se mohli společně domlouvat. A potřebovali jsme přidat i Aničku. Tak jsem vzala mobil a do poznámek jsem jí napsala, jestli má Facebook. Ona mi tam odepsala. Takže jsme ji připojili,“ popisuje první kontakt s neslyšící spolužačkou Tereza Stejskalová.

Je jednou z mála, kteří se s neslyšícím už dříve setkali. „Mám neslyšícího strýce, takže vím, jak s takovými lidmi komunikovat. S Aničkou jsem se setkala už na jaře. Od té doby jsem si o tomto problému už taky mnohé přečetla,“ vysvětluje Tereza Stejskalová.

Náročná výuka

Anna Pášová si vybrala obor interiérová a aranžérská tvorba. „Vlastně se to nejvíc líbilo její babičce. V červnu se Anička s celou rodinou přišla podívat do školy. Společně hledali, co by měla Anička studovat, co by jí bavilo. Ukázali jsme jim všechny odborné třídy, co tu máme. A tohle se jim líbilo nejvíce, hlavně babičce,“ usmívá se učitelka odborného výcviku Eva Svobodová.

Pro pedagogy je výuka neslyšícího člověka poměrně náročná. „Pro mě je to nový poznatek. Většinou ji na sebe upozorním tím, že jí poklepu na rameno. Když na ni mluvím, snažím se pečlivě artikulovat. Anebo jí to, co chci, napíšu. Stačí symbol nebo krátká věta. Většinou to pochopí,“ shrnuje svou zatím ještě poměrně krátkou zkušenost z výuky neslyšící Eva Svobodová.

Aby se mohla dívka do kolektivu lépe začlenit, uspořádala škola ve spolupráci se Svazem neslyšících a nedoslýchavých osob dvě besedy, na kterých se jako hosté představili lidé s tímto handicapem. „Z Ostravy přijel David Burzla, neslyšící student medicíny. Jeho tatínek je prvním neslyším v České republice, který vystudoval medicínu; stal se patologem a v jeho šlépějích chce jít i David,“ představuje jednoho z vystupujících Veronika Cézová, mluvčí svazu neslyšících.

A ke slovu se dostávají i další příběhy. „Miroslav Kindel má zase za sebou čerstvou zkušenost, kdy ho na přechodu smetlo auto, nárazem ztratil sluchadla a z nedoslýchavého se rázem stal neslyšící, který nebyl schopen se pořádně domluvit s policisty ani záchranáři,“ přidává Veronika Cézová.