„Stačí, aby nám lidé poslali polohu studánky, ideálně její souřadnice, současný stav, popis, tedy co o ní vědí, zajímavosti v okolí a její fotografie," přiblížila manažerka Mikroregionu Bystřicko Veronika Palečková. Informace je možné zasílat na e-mailovou adresu mikroregionbystricko@ centrum.cz.

Většina ze studánek uvedených v databázi prošla před dvěma lety obnovou, některé mají své patrony, kteří se o pramen starají.

Studánky také procházejí cílenou obnovou. Takto jich bylo vylepšeno už na čtyři desítky, a to za podpory státu prostřednictvím dotací ve výši 2,3 milionu korun. Tyto obnovy se netýkaly jen Zubří země, ale také území MAS Rokytná na Třebíčsku.

Renovace některých pramenů vyšla na tři až čtyři desítky tisíc korun, jiné byly podstatně dražší. „Například dvě historické studánky v Nedvědici na Tišnovsku, která rovněž patří do MAS Zubří země, byly dražší. Zděná Císařská studánka nese letopočet 1879 a její obnova byla vyčíslena na 130 tisíc korun, studánka Slovanka je ještě starší, z roku 1839, a její oprava vyšla na 125 tisíc," uvedl místostarosta Bystřice nad Pernštejnem Josef Vojta (Sdružení za rozvoj bystřického regionu).

Součástí projektu s názvem Znám křišťálovou studánku je i vznik kompletní databáze studánek, která má posloužit rovněž jako vodítko pro turisty při plánování jejich výletů.