Letos má nastoupit do prvních ročníků základních škol  4 700 dětí. To je o 1 000 méně než vloni. Vedoucí krajského odboru školství, mládeže a sportu Miroslav Pech k tomu říká:

„Pokud jde o žáky prvních tříd základních škol, tak tam je situace stabilizovaná, protože ty populačně nejslabší ročníky už zde nejsou. Počet žáků se ustálil na minimálních číslech, která se předpokládala.“ Daleko složitější je to však s množstvím žáků na školách středních. „Protože tam už nastoupily populačně nejslabší ročníky a zaznamenáváme zde největší pokles počtu studentů. S podobným poklesem se před několika lety popraly základní školy,“ říká Pech.

Pro srovnání, ze středních škol řádně odešlo vloni něco málo přes 6 700 studentů. A letos to podle dosud odevzdaných zápisových lístků vypadá tak, že nastoupí 5 700 žáků. To je o tisíc méně, což znamená celkový úbytek přibližně třiceti plně obsazených tříd. „Střední školy mají stále prostor nabírat, ale už mnoho žáků nepřijmou. Budou to možná desítky dětí, které ještě nastoupí,“ komentuje tyto údaje vedoucí školského odboru. Pro přesnější srovnání uvádí některá statistická čísla. „Populační křivka se vyvinula k menšímu počtu dětí, které nastupují do škol. Dostáváme se pomalu k číslu 4 500 nově nastupujících žáků na střední školy. A byly doby, kdy jich byl téměř dvojnásobek.“

V současné době je obsazenost středních škol kolem 70 procent. Po první optimalizační vlně, kdy se školství potýkalo s podobným propadem, bylo v letech 2003 – 2004 v kraji sloučeno 22 dosavadních škol do desíti. Školství bude muset nějak na propad počtu žáků zareagovat.

„Zatím jsou střední školy v kraji beze změn, nicméně my to dost podrobně sledujeme a v průběhu tohoto roku vzejdou určitá opatření,“ naznačuje Miroslav Pech a dodává: „Budeme hledat taková opatření, která ušetří těch třicet procent volných kapacit, a dojde k zefektivnění výuky. Já neřeknu, že třetina škol by měla být zrušena. Dá se očekávat i to, že dojde k větší efektivitě rozmístění studijních oborů.“ Konečná rozhodnutí o rušení některých škol by každopádně musela učinit krajská samospráva.

Je důvod k obavě?

V této souvislosti vyvstává otázka, jestli má část učitelů důvod bát se o místo. „Myslím, že i tento školní rok začne tak, že nebudou úvazky pro všechny učitele na středních školách,“ naznačuje vedoucí školského odboru.

Proti zmíněným trendům jako by šla střední odborná škola v Novém Městě na Moravě. „Zatím se držíme, učitele v žádném případě nepropouštíme. Ale nikdo neví, co bude za rok,“ říká ředitel Ivo Teplý, podle kterého školu drží zejména učební obory.

O jaké studijní obory je v současnosti největší zájem? Mladí chtějí studovat stavařinu, potravinářské obory a služby, jako je třeba číšník. Projevuje se určitý pokles zájmu o gymnázia, zejména víceletá. „Je to trend hlavně v menších městech, zaznamenali jsme třeba jen dvanáct přihlášek na jedno gymnázium,“ vysvětluje Miroslav Pech. Přetrvává zájem o studium elektrotechniky, počítačových systémů, informatiky. Opačný je trend u klasických strojírenských oborů. Obory jako obráběč kovů či nástrojař netáhnou.

Na co se každopádně přes všechny starosti mohou žáci a studenti, ale i učitelé, těšit, je volno, které je v průběhu nastávajícího školního roku čeká. Díky podzimním a jarním prázdninám a státním svátkům budou mít 25 volných dnů. K tomu ještě může přibýt nějaký den ředitelského volna, který může být individuálně povolen.