„Práce zahrnují především výměnu střešní krytiny, uhnilých dřevěných částí a fasádu věže. Rozpočtové náklady jsou vyčísleny na 2 192 108 korun," uvedl duchovní správce farnosti Miroslav Kazík.

Část nákladů by mohla uhradit dotace z ministerstva kultury a z Kraje Vysočina. Obě tyto instituce hodlá farnost oslovit a podat si žádost o pomoc při finančním krytí. Na opravu kostela přispěje také městys, konkrétně milionem korun. „Do věže zatéká, střecha je v havarijním stavu, stavebních prací tam bude více. Proto jsme se rozhodli také přispět" potvrdil starosta Nového Veselí Zdeněk Křivánek.

Spolufinancování se chtějí zúčastnit i další obce, které do novoveselské farnosti spadají. „Přifařené obce Březí nad Oslavou, Budeč, Kotlasy, Matějov a Újezd přislíbily také příspěvek, ale jeho velikost bude teprve projednána místními zastupitelstvy," podotkl Miroslav Kazík.

Střecha věže kostela v Novém Veselí, který ke zasvěcen svatému Václavovi, přestala již dávno plnit svůj účel. „Současná krytina na věži i lodi kostela je plech, jehož stáří odhadujeme na osmdesát až sto let. Jeho pokládání v obci nikdo nepamatuje. To svědčí o jeho kvalitě i původní tloušťce. Jeden z klempířů se vyjádřil, že s tak silným plechem by odmítl pracovat. Také to svědčí o svědomitosti všech dosavadních duchovních správců. Všichni řádně obnovovali nátěry střechy, jinak by sebekvalitnější plech, nemohl tak dlouho vydržet. Nyní je ovšem už dávno za svojí životností a je potřeba jeho výměna," popsal současný stav Miroslav Kazík.

První písemnou zprávu o kostelu ve Veselí nacházíme již v roce 1393, kdy zábrdovický opat nařídil tamnímu faráři aby v kostele vyhlásil vyobcování některých farářů z církve pro neposlušnost. Zmíněný prapůvodní kostel se ovšem do dnešních dob nedochoval. „Původní středověký kostel sv. Václava v Novém Veselí stál v místě dnešního starého hřbitova. V polovině 18. století, kdy novoveselské panství patřilo žďárskému klášteru, se rozhodl opat Bernard Hennet vystavět kostel nový, větší. Stavba se započala roku 1752 a vysvěcena byla v roce 1757. Kostel byl zasvěcen opět svatému Václavu, jehož původní svatostánek byl posléze zbořen. Architekta této jednolodní stavby s půlkruhovým závěrem kněžiště a se čtyřbokou věží nad západním průčelím neznáme. Nejčastěji se uvádí, že jím mohl být brněnský František Antonín Grimm," vysvětlil muzejník Stanislav Mikule.

Věž nového kostela byla prý 68 metrů vysoká a byly v ní zavěšené čtyři zvony ze starého svatostánku přenesené. „V pramenech se uvádí, že původní výška věže byla 68 metrů. Tento údaj se potom stále objevuje v dalších, pozdějších zprávách. Dle mého názoru, je to typický příklad nekritického přebírání, všech údajů starých kronikářů. Současná výška věže je podle těchto zpráv přibližně poloviční. Věž byla snížena po velkém požáru v roce 1831 na 36 metrů. Představit si současnou věž přibližně dvakrát vyšší znamená nesouměrnost lodi a věže. Přitom staří stavitelé nás uchvacují svým smyslem pro přiměřenost, soulad, citem pro zakomponování do krajiny. Zde by to v případě udávané výšky věže, neplatilo. Proto se domnívám, že je to spíše chyba, které se ve starých záznamech objevují," zamyslel se nad historickým popisem Miroslav Kazík.