Stožáry ale u Studnic stojí dodnes, přestože už dávno vypršela lhůta, do níž měly být odstraněny. Ochranáři se proto obrátili na soud, který rozhodl v jejich prospěch. „Odvolání provozovatelů k nejvyššímu správnímu soudu bylo zamítnuto, máme kopii rozsudku o tom, že stožáry musejí být zlikvidovány. Budeme posílat výzvu na stavební úřad do Nového Města na Moravě, aby byl tento rozsudek soudu naplněn," konstatoval mluvčí Správy CHKO Žďárské vrchy Jaromír Čejka.

Ne všichni ale mají na likvidaci studnických stožárů stejný názor jako sami ochranáři. Mnozí si naopak myslí, že tyto konstrukce zdejší krajinu nehyzdí – naopak, že si ji bez nich po těch letech už nedovedou představit. Stožáry na Studnicích, které jsou z dálky viditelné, berou jako strategický orientační bod. „Kdyby se alespoň jeden z nich zachoval a vznikla na něm rozhledna, myslím si, že by to bylo největší turistické lákadlo v širém okolí. Taková vyhlídka se jen tak nenajde," myslí si Miloslav Vaněk ze Žďáru nad Sázavou.

A podobný názor mají někteří obyvatelé přilehlých obcí, kteří by zbouráním studnických stožárů přišli o internetové připojení a další vymoženosti civilizace, které jim jeden ze stožárů zprostředkovává.

Stavební odbor městského úřadu v Novém Městě na Moravě zatím pravomocný rozsudek od soudu ještě neobdržel. „Až rozhodnutí soudu dostaneme, pak se bude teprve odstranění stožárů nařizovat. Bude to ale trvat nějakou dobu. Účastníci se mohou proti rozhodnutí odvolat, čímž se likvidace stožárů může oddálit," řekla úřednice  novoěmstského stavebního odboru Olga Nováková.

Stožáry u Studnic byly vybudovány Výzkumným ústavem energetickým a měly sloužit na měření námrazy. Podobná činnost se ale na Novoměstsku prováděla už mnohem dříve, což v Publikaci Věda a život ve svém článku nazvaném rub a líc zimních krás potvrdil i Emil Wald: „Měření námrazků, zavedená u Západomoravských elektráren v roce 1929, umožňují zjistit potřebná data jednoduchým způsobem na kterémkoliv místě, při čemž je i měřící stanice velmi jednoduchá, bez drahých přístrojů. Občané celé řady západomoravských obcí Rapotic, Rudy, Měřína, Želetavy, N. Města, Nyklovic a jiných znají lešení stavěná přes zimu na tamních kopcích, na nichž se váží a pozorují námrazky na pokusných, metr dlouhých tyčích. Výsledky pečlivě sepsané posílají montéři Západomoravských elektráren do Brna. Tato methoda, předložená odborníkům ve švýcarském časopise elektrotechniků r. 1932, vzbudila značnou pozornost."

HELENA ZELENÁ KŘÍŽOVÁ