Společně s manželkou vychoval dceru a syna. „Až do vysokého věku stále pracoval. Byl zedník a v obci postavil množství chalup,“ prozradil jeho syn Vlastimil Záškoda.

V obci mimo jiné pomáhal při stavbě zdravotního střediska. Dá se říci, že práce pro něj byla tím největším koníčkem a je pro něj i receptem na dlouhověkost,“ přitakala dcera Věra Dvořáková.

„Táta pracoval přibližně až do osmdesátky. Nejdříve zedničil, ale potom měl úraz, a tak alespoň topil v jedné jihlavské škole,“ dodala. „Pamatuji se, jak chodil do Jihlavy v zimě pěšky,“ zavzpomínal syn Vlastimil.

Ještě před dvěma lety protancoval na plese důchodců celý večer. Dobře si na to vzpomíná i pracovnice místního obecního úřadu. „Bylo to obdivuhodné,“ míní.

„Letos v květnu ale upadl a od té doby špatně chodí,“ doplnila Věra Dvořáková. I když už mu ale nohy neslouží a skoro neslyší, na život nezanevřel. „Čte alespoň noviny,“ uvedla Dvořáková.

Chutná mu také jíst. „Velice rád má například sladké a salámy,“ uvedla dcera Věra. „Nikdy se v jídle neomezoval,“ doplnila.