„Je hotový hrubý projekt, který jsem zpracoval společně s Davidem Jechem z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice. Nyní pracujeme na precizaci tohoto návrhu formou bakalářské práce, na které pracuje studentka Karolína Pokorná na fakultě životního prostředí v Praze. Toto doplnění zahrnuje upřesnění trasy pochodu v terénu, vytvoření textů k jednotlivým zastavením stezky," vysvětlil hlavní organizátor a velký obdivovatel odvahy, vytrvalosti a pevné vůle tehdejších odbojářů Jan Skaloš. Nová naučná stezka bude přístupná široké veřejnosti.

„Umožňuje variabilní volbu trasy od jednodenního rodinného výletu až po týdenní outdoorový pochod s tábořením v přírodě. Trasa stezky poskytuje atraktivní pasáže pro zájemce o historii, milovníky přírody, turisty, sportovce cyklisty, lyžaře, mushery i jezdce, pamětníky a jejich rodinné příslušníky. Stezka využívá stávajících i nových turistických cest," dodávají autoři naučné stezky.

Návrat do historie

Každý, kdo by chtěl naučnou stezkou projít, by se měl nejdříve vrátit trochu do historie. Konkrétně do roku 1944, kdy generálmajor Rudolf Pernický velel pod krycím jménem Rudolf Pavlík výsadku Tungsten, jehož úkolem bylo navázat spojení a koordinovat aktivity domácích odbojových skupin na území protektorátu v oblasti Nového Města na Moravě. Vinou chyby navigátora byli parašutisté vysazeni u Libenic nedaleko Kutné Hory namísto u Vortové u Hlinska. Čekal je více než stokilometrový pochod zasněženou krajinou v neustálém strachu z prozrazení. Na místo určení dorazili 29. prosince omrzlí a vyčerpaní. Ukryli se na záchytné adrese ve Studnicích u Nového Města na Moravě v penzionu Cyrila Musila.

Nová naučná stezka ale nebude pouze kopírováním náročného pochodu Rudolfa Pernického a jeho druha Leopolda Musila. „Zatímco pochody generála Pernického poskytují autentický sportovní zážitek, naučná stezka má edukativní charakter a přibližuje problematiku výsadků a pochodu skupiny Tungsten přímo na místě, v terénu, v krajině, kde k události došlo," sdělil Jan Skaloš.

„Zároveň má stezka za cíl přiblížit návštěvníkům atraktivity krajiny, kterou prochází. Přitom nemusí jít o instalaci tabulí do krajiny, výstup si představuji podobně, jako jsou zpracována Místa paměti národa s informacemi stažitelnými do telefonu. Trasa stezky by se měla opírat o dosud publikovaná místa, kterými parašutisté prokazatelně prošli," dodal pro Žďárský deník hlavní iniciátor Naučné stezky generálmajora Rudolfa Pernického.

Jan Skaloš má s trasou, kterou chce v budoucnosti nabídnout turistům, vlastní zkušenosti. Příští rok v únoru se již potřetí chce vydat po stopách hrdinných parašutistů.

„Skuteční parašutisté to sice šli na konci prosince, náš termín je ale výsledkem kompromisu mezi rodinnými a pracovními povinnostmi. Poprvé jsme šli v roce 2012, půjdu tradičně já a můj kamarád Vlasta Peřina. Chtěli bychom opět praktikovat putování v noci, ve dne se budeme ukrývat po lesích. Na konci cesty bychom v cíli opět rádi přespali ve stylovém penzionu u Musilů, který provozuje dcera legendárního odbojáře Cyrila Musila," potvrdil Jan Skaloš.