„Správně odhadli turistickou zálibu brněnských Němců a vytvořili a označkovali pro ně ve vírském okolí pěkné výletní trasy. Upravovali vyhlídky s romantickými jmény jako je například Horymírka, Hraběcí stolek nebo Hastrmánka,“ popsal jejich turistickou činnost starosta Víru Ladislav Stalmach.

Jejich nadšení pro věc si záhy všimli i ostatní. Například studnický rodák, doktor práv, básník, spisovatel a překladatel Jan Evangelista Nečas, který v roce 1903 vydal turistického průvodce, cestopis nazvaný Pernštýn a poříčí Svratky z Tišnova ku pramenům, který je právem nazýván jedním z prvních průvodců Vysočinou. V něm popisuje mimo jiné i vírské turistické zajímavosti. „Napravo od nás na levém břehu Svratky zvedá se srázně skalnatý vrch, na němž ční štíhlá vysoká vížka, svým tvarem nám hasičské leziště připomínající; jest to rozhledna Hraběcí stolek zvaná,“ psal ve svém průvodci Jan Evangelista Nečas.

Takzvaná Fabiánova boží muka byla postavená okolo roku 1700. V loňském roce byla přestěhována na jiné místo.
Boží muka, která teď dohlíží na provoz obchvatu Nového Veselí, stěhoval jeřáb

Klikněte a podívejte se, kde všude jsme už byli a co zajímavého jsme tam zjistili.Klikněte a podívejte se, kde všude jsme už byli a co zajímavého jsme tam zjistili.Zdroj: DeníkPrávě Hraběcí stolek patří dodnes k hojně navštěvovaným vyhlídkám. „Byl jsem tam už dvakrát a ten pohled na Svratecké údolí na vyrovnávací nádrž Vírské přehrady mě nikdy neomrzí,“ nechal se slyšet Radim Horák z Brna.

František Šťastný, zejména podnikavý syn, byl průkopníkem turistiky v regionu. Právě od jejich rodinného hostince tehdy vedla značená stezka až k Hraběcímu stolku. „Vír je pověstný svými vyhlídkovými místy a Hraběcí stolek je jedním z nich,“ připomněla vírská kronikářka Milada Ondráčková. Turistický průvodce z roku 1903 pak potvrzuje, že zmíněná vyhlídka je spojená právě s jménem podnikavých vírských hostinských. V popisu cesty, jak se k vyhlídkovému místu dostat, uvádí, že cesta začíná ve Víru u tehdy proslulého hostince u Šťastných. „Odtamtud jdeme na Hraběcí stolek. Řekne se, že jest to 20 minut – ale jdeme oněch 20 minut a jsme teprve na prvním kopci Vostrážné, druhý máme ještě před sebou. Z Vostrážné rozvíjí se před námi pěkný pohled na Vír, zejména vůkolní lesy nám velice imponují,“ popsal autor turistického původce.

Na Bystřicku bojovali o nejhezčí vánoční strom. Vloni se do soutěže nakonec přihlásilo jedenáct obcí.
Obce na Bystřicku budou opět soutěžit o nejkrásnější vánoční stromeček

Šťastní šli ale ve své nabídce pro turisty ještě o něco dál. Vydávali pohlednice, upravovali stezky a postavili rozhlednu. A pozornost věnovali i pohostinství. „Bohatší nedělní výletníky v kočárech obsluhovali v přikoupené „dolní“ zahradě u říčního splavu. Tam vystavěli kuželnu, altány a proměnili ji postupně v přitažlivou výletní restauraci. Pstruzi na másle a kuřata mladé Růženky Šťastné byli po čase proslulí a číšníci nestačili běhat přes silnici, aby uspokojili všechny návštěvníky,“ připomenul Ladislav Stalmach.