„Je třeba připomenout, že chemická údržba silnic je na území CHKO zákonem zakázaná. Agentura ochrany přírody může z tohoto zákazu vydat výjimku v případě, že jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody. Při povolování výjimek musí tedy Správa CHKO vyhodnotit jednak vliv zamýšlené chemické údržby na přírodu, na druhé misce vah je pak veřejný zájem na zajištění sjízdnosti silnic a bezpečnosti dopravy. Každá žádost prochází tedy podrobným vyhodnocováním,“ vysvětlil Josef Havelka ze Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

Řidiči to ovšem vidí trochu jinak. „Některé silnice například na Novoměstsku jsou v zimě hotovou katastrofou. Třeba cesta z Nového Města do Kuklíku bývá pro řidiče dokonalá zkouška ohněm. Samá serpentina a prudké stoupání a klesání… Když k tomu připočtete uježděný sníh, často jen tak trochu „pocukrovaný“ štěrkem, pak se není co divit, že tam v zimě přibývají havárie jedna za druhou. Je to tam nebezpečné i když jede člověk velmi pomalu a opatrně. Kdyby se to solilo, určitě by byla silnice bezpečnější. A nemyslím si, že by měla posypová sůl tak negativní vliv na životní prostředí, že by musela být v takto nebezpečných úsecích zakázaná,“ poznamenal Jaroslav Starý z Nového Města na Moravě.

Výjimky v zimní údržbě na některých komunikacích už v minulosti uděleny byly. Zejména v úsecích, kde byla sjízdnost nebezpečná a mnohdy také takřka nemožná. Anebo v místech velkého pohybu vozidel.

„Dosud byla udělena výjimka ze zákazu na silnice I.třídy, konkrétně I/37, I/19 a I/34, a dále hraniční silnice od Nového Města na Moravě k Nové Vsi a od Havlíčkovy Borové k silnici I/34. Kromě toho také na silnici od Žďáru nad Sázavou do Nového Veselí. Platnost výjimky ze zákazu solení byla prodloužena i na silnici II/360 v úseku Nové Město – Jimramov. Vzhledem k hodnotám území byl ale po dobu platnosti výjimky na vybraných místech nařízen monitoring na podzemní vody, půdu a vegetaci. Výjimku ze zákazu solení obdrželo už dříve i Nové Město na Moravě, Žďár nad Sázavou a Jimramov, tyto výjimky jsou stále platné,“ vyjmenoval Josef Havelka.

O výjimku dlouhodobě žádá i město Svratka. „Co se týká silnic ze Žďáru do Svratky a dále přes Sněžné do Nového Města, solení bylo povoleno jen za mimořádných situací, kdy nebude možno udržet sjízdnost posypem inertním materiálem. Za stejných podmínek bylo povoleno solit také silnici ze Svratky do Krouny. Na silnici ze Žďáru nad Sázavou do Svratky byl nařízen botanický monitoring, monitoring vody v nádrži s obojživelníky, monitoring půdy a monitoring bezobratlých živočichů v jedné z vodotečí,“ uvedl Josef Havelka s tím, že solení je povoleno po odstranění sněhu a při teplotách v rozpětí od nuly až do mínus deseti stupňů Celsia, neboť při nižších teplotách nemá sůl rozmrazovací účinky.

Zákaz chemické údržby silnic má v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy své opodstatnění, posypová sůl má podle slov ochranářů negativní vliv na životní prostředí. „Prokázaný je negativní vliv na dřeviny v okolí silnic, zejména jehličnaté. Pokud se sůl ze zimní údržby kumuluje v bezodtokových mokřadech, může změna chemismu vody přinést vymizení místních populací obojživelníků. Dalším viditelným důsledkem solení je i to, že v pásu podél silnice se začaly vyskytovat slanomilné druhy rostlin,“ argumentoval Josef Havelka.