I kvůli bezpečnosti ochranáři solení povolili. „V případě náledí, ledovky nebo souvislých ledových kolejí. V ten moment je možné použit chemický posyp,“ informoval ředitel CHKO Václav Hlaváč. Dle udělené výjimky smí silničáři aplikovat sůl pouze za mimořádných okolností.

To prý silničáři porušují. „Nechceme, aby byla sůl používaná celou zimu, ale v souladu s výjimkou,“ uvedla Renáta Dvořáková, starostka Sněžného. Dle kritiků využívali silničáři údržby solením mnohem častěji, než bylo třeba. Zvýšené solení pak škodí krajině, kdy ohrožuje stromy a porosty podél silnic.

Odpůrci solení se ale najdou i mezi řidiči. Většina z nich poukazuje na poškozování lesů a krajiny. „Sůl ze země už nikdo nedostane. Ničíme si tím akorát půdu. A k tomu, aby člověk uměl jezdit na sněhu, nemusí řídit jako mistr světa. Stačí dodržovat pár základních pravidel. Solení je jen jakousi berličkou,“ zdůraznil Martin Studený ze Žďárska.

Návštěvníci Regionálního muzea se zábavnou formou seznámí se základními fyzikálními jevy.
Dotýkat se exponátů dovoleno: muzeum ve Žďáře představuje fyziku hrou, podívejte

Se solením a údržbou silnic byli naopak spokojeni ve Svratce. I na základě jejich prosby byla výjimka od ochranářů v předešlých letech udělena. Největším argumentem k solení je bezpečnost a dojezd sanitek. „Lidé potřebují do práce. Hodně jich dojíždí do Žďáru nebo Nového Města a potřebují sjízdné silnice,“ vysvětlil starosta Svratky František Mládek. V letošním roce je ale situace zase horší. „Cesta přes Svratku do Nového Města je špatná,“ dodal Mládek. Pokud se situace nezlepší, plánuje starosta Svratky další jednání se silničáři a ochranáři.

Na sjízdnost silnic si stěžují i řidiči, kteří úsekem mezi Sněžným a Novým Městem denně projíždějí. „Nedávno bylo Sněžné jeden led. Silničáři se asi bojí sypat, když jim to pak někdo vyčítá. Jezdím tam skoro denně a je to vážně špatně udržované,“ postěžoval si Ondřej Šťastný z Novoměstska.

Zákaz chemické údržby silnic má ve Žďárských vrších své opodstatnění, posypová sůl má podle slov ochranářů negativní vliv na životní prostředí. „Prokázaný je negativní vliv na dřeviny v okolí silnic, zejména jehličnaté. Pokud se sůl ze zimní údržby kumuluje v bezodtokových mokřadech, může změna chemismu vody přinést vymizení místních populací obojživelníků. Dalším viditelným důsledkem solení je i to, že v pásu podél silnice se začaly vyskytovat slanomilné druhy rostlin,“ argumentoval již dříve Josef Havelka ze Správy CHKO.