Sokol na rekonstrukci objektu sokolovny ve Žďáře pracuje postupně už několik let. Budova potřebovala rozsáhlé opravy, které dosud stály už téměř čtyři miliony korun. „Platíme je z vlastních prostředků, které jsme získali prodejem sokolovny ve Žďáře 2,“ dodala Svobodová. Budova tak už mnoha úpravami prošla, náročná byla třeba oprava střechy, která stála více než milion korun. Opravená je už i kotelna a budova byla vybavena přístupovým kamerovým systémem.

Hlavním letošním úkolem byla rozsáhlá oprava elektroinstalace v celé budově, která „spolkne“ bude stát kolem milionu korun. „Bylo to nutné, elektroinstalace už byla v havarijním stavu,“ upřesnila hospodářka žďárského Sokola. Stovky tisíc ale stály další práce - zednické (například na opravách stropu a podlahy) nebo malířské. Ty na pohled výrazně změnily třeba sál, kde dříve vládla barva žlutá a oranžová. Nyní jsou tam stěny bílé s šedým ochranným nátěrem, prostor vypadá opticky světlejší. „Dřívější výmalba zřejmě působila tepleji, ale takhle zase vypadá sál světlejší i větší a tak nějak uspořádanější či ‚honosnější‘. Líbí se nám to, tak doufáme, že stejně příjemně se tam budou cítit i cvičencům a ostatní návštěvníci,“ řekla hospodářka Sokola s úsměvem.

V sále je dále nová opona, bylo potřeba opravit i strop nad pódiem a pódium natřít. V novém budou trénovat i judisté, částečně bylo potřeba opravit i fasádu. Tělocvična přijde na řadu příští rok. „Tam bylo potřeba nejméně úprav, ale spolu se vším ostatním bychom to letos už nestihli – na podobné práce máme jenom prázdniny, protože sokolovna je jinak hodně vytížená,“ přiblížila Jana Svobodová.

Prohlédnout si areál žďárského podniku Žďas přijel ve čtvrtek 14. září ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek. Diskutoval s vedením podniku i zaměstnanci.
OBRAZEM: Žďas navýšil mzdy, chybí mu ale techničtí pracovníci

Sál sokolovnu využívají třeba oddíly gymnastiky a florbalu, cvičebnu v patře vyznavači bojových sportů, tělocvičnu zas plní zdravotní cvičení, malý fotbal, tai-či a další. „Málokdo asi tuší, že je sokolovna tak vytížená. Když to všechno sečteme, v týdnu se tady cvičí víc hodin než ve sportovní hale na Bouchalkách. Střídá se tady spousta lidí, takže opravy byly nutně potřeba,“ doplnila Svobodová.

Předloni nechali sokolové udělat také úpravy na hřišti za sokolovnou, které využívají i studenti žďárských škol. „Prodloužili jsme například doskočiště pro skok daleký na deset a půl metru, aby vyhovovalo normám, a vyměnili tam písek,“ zmínila Jana Svobodová.

Žďárská sokolovna byla pro veřejnost otevřena v roce 1931. Sokolové ve Žďáře toužili po svém sokolském domě, a za první republiky prodávali za 60 haléřů pohlednice s návrhem sokolovny, aby si tak na sokolovnu přivydělali. O její postavení se zasloužil učitel František Hutař, který byl pilířem činnosti sokolské jednoty ve Žďáře a z jehož podnětu byl v roce 1921 založen výbor pro stavbu sokolovny. Na její základní kámen pak v roce 1928 poklepal prezident T. G. Masaryk při své červnové návštěvě Žďáru.

V roce 1929 zahájili sokolové v nové sokolovně cvičení a při třetím župním sletu v roce 1931 byla sokolovna předána veřejnosti. V té době šlo o největší budovu v kraji s největší tělocvičnou v župě.

Cooper Standard zaměstná v Bystřici 450 lidí.
Pobočka společnosti Cooper Standard byla slavnostně otevřena v Bystřici