Jedním ze čtyř měst, kde se 28. října poběží, je Kamenice na Jihlavsku. Tam Sokol obnovil činnost v roce 2009. A je velmi aktivní. V létě se zapojuje do pořádání Běhu olympijského dne. „Za těch dvanáct let se počet dospělých členů ustálil přibližně na čtyřiceti sokolech, počet dětí měl každý rok až do covidu stoupající tendenci,“ uvedl starosta spolku Miroslav Kopečný. „Nyní nám spoustu dětí skončilo, přesto máme v jednotě aktuálně kolem sedmdesáti dětí,“ dodal.

I přes krušné začátky, v té době totiž přestala do sportu chodit podpora ze Sazky, zvládli v Kamenici zrekonstruovat sokolovnu. Peníze kameničtí získávají díky slušné základně mládeže od Národní sportovní agentury, občas se podaří získat dotace z kraje, pomáhá i Česká obec sokolská a Župa plukovníka Švece. Vydělat lze i na pronájmu budov nebo pořádání různých akcí v sokolovnách a orlovnách.

Dálnice D1 se na dvanáct hodin uzavře kvůli osazení konstrukce mostu
Dálnice D1 se uzavře, objíždka pro kamiony povede kolem Pelhřimova

Největší podpora je ale z radnic. V Kamenici přitom funguje sokol i orel a radnice tak přispívá oběma organizacím. „Orlovna a sokolovna nejsou naše, přesto na každou letos přispějeme dvě stě tisíci,“ sdělila na jaře Deníku starostka Eva Jelenová. Další peníze se dají získat z investičních dotací, v tomto případě mají třeba orlové servis z ústředí, musí ale žádat sami. „Záleží na tom, jak jsou aktivní. Největší peníze ale získávají z měst a obcí – tam tu jejich činnost vidí,“ uvažovala Miluše Macková, první místostarostka Orla ČR.

Opravy sokoloven

Na Třebíčsku se letos výrazné rekonstrukce dočkaly sokolovny hned ve třech městech. V Moravských Budějovicích zapojili členové Sokola i veřejnost. „Skrze dotazník jsme zjišťovali, co lidem v sokolovně chybí za vybavení a co by chtěli opravit. Hodně se opakovala odpověď, že chybí šatny,“ řekla již dříve Tereza Lojdová ze Sokola.

V Náměšti nad Oslavou si pak sokolovnu dle vlastních slov šijí na míru. „Nestavíme ani palác kultury, ani tělocvičnu. Je to sokolovna, která slouží k plesům, divadlům, ale musí fungovat i při hraní ping pongu,“ vysvětlil náměšťský starosta Vladimír Měrka. Ve Valči pak rekonstrukce sokolovny závisí na tom, zda se podaří sehnat peníze. Dlužno dodat, že řada sokolů a orlů už své budovy převedla do vlastnictví radnic, případně je prodala ke komerčnímu využití.

Ludmila Prokešová při návštěvě redaktora Deníku předvedla i fyzikální pokus s tzv. elektrostatickým motorem.
Oceněná učitelka z Třebíče: Pitvejte každý jev do základů a skončíte u fyziky

V řadě měst a obcí funguje orel i sokol, spory mezi nimi ale nejsou. „Orly bereme určitě za spřátelenou organizaci, doba, kdy mezi sebou jednoty soupeřily, je již dávno pryč. U nás se Orlové zaměřují spíše na kulturní činnost, my spíše na tělovýchovnou,“ popsal Kopečný. Podobně funguje Jednota Orel Bystřice nad Pernštejnem, která zve na přednášku regionálních historiků Františka Bednáře a Jiřího Šmída pátého listopadu.

Macková v tomto případě vidí dva názory. „Mladší generace do čtyřiceti let to vůbec neřeší. Ale starší lidé, kteří pamatují, že po roce 1948 Sokol mohl fungovat, ale Orla zakázali a přišel o majetek, to pořád berou jako křivdu,“ vzpomněla Macková. Uvědomuje si ale, že každý spolek je zaměřený na jiné sporty, a tak se v obcích vhodně doplňují.

Vysočina byla první baštou Orla

Orel má přitom na Vysočině dlouhou tradici. „Vysočina se stala takovou první baštou, my tam máme nejvíce jednot, které oslavily sto let, tam se začal Orel zakládat. Nyní převažuje Zlínsko, ale historicky byla Vysočina v čele,“ uvedla Macková. Nejaktivnější jsou podle ní v Moravských Budějovicích, Novém Městě na Moravě, ve Žďáře nad Sázavou a v Kněžicích. „Tam pořádají běh, který je zařazen celorepublikově do Orelské běžecké ligy,“ podotkla.

Počet členů přitom stoupá. „Členská základna nám mládne. Průměrný věk všech členů je kolem třiceti šesti let,“ prozradila Macková. Stabilní počet členů mají několik let například i sokolové v Polné, tam však není sokolovna. „Naše jednota vlastní pouze tenisový kurt. Většinu údržby zvládáme svépomocí, dostáváme nějaké dotace města a župy,“ oznámil jednatel Jan Lahoda.

Koronavirus poznamenal i členskou základnu oddílu juda při TJ Sokol Žďár nad Sázavou. „Ale díky náborovým akcím se nám podařilo do oddílu přijmout asi 35 nových dětí ve věku čtyři až dvanáct let,“ potěšilo vedoucího a trenéra oddílu Jakuba Kašíka. Starších školních dětí a dospělých je přitom kolem třiceti, v době pandemie měli aktivity mimo tělocvičnu podle toho, co bylo zrovna dovoleno.

Žďárští judisté jsou plně soběstační. „Máme pronajatou svou vlastní tělocvičnu včetně veškerého nářadí a vybavení, svůj tým závodních i přípravných trenérů, rozhodčích, zdravotnici i masérku. Dále pak zázemí na sportovní kempy v Orlických horách, včetně nemovitostí a v neposlední řadě i několik finančních sponzorů,“ vyjmenoval Kašík. Že mají sokolové všechno, co je k úspěšnému vedení sportovního oddílu potřeba, je prý výsledek několika desítek let práce minulého i současného vedení.