„Já jsem ji šel fotit cíleně. Naplněn zvědavostí, protože nemám velké zkušenosti s fotografováním noční oblohy. Ale lákalo mě to a byla to pro mě výzva,“ přiznal Vojtěch Zikmund z Nového Města na Moravě.

Pohled na noční oblohu je pro nás samozřejmostí. Tmu oživuje jen světlo měsíce a drobné zářivé tečky hvězd. „Každou noc pořád to stejné. Ale přitom je ta obloha naplněna takovým tajemstvím, je v ní takové napětí. Díváme se vlastně na světlo hvězd, které k nám bylo vysláno před tolika roky, že si to ani nedovedeme představit. A do toho se nám objeví na noční obloze kometa. Vlasatice krásná. Je tam, jako by čekala, až jí přijdeme rozčesat. Až se jí nabažíme, zase zmizí,“ poznamenal Zikmund.

Snímek komety Neowise patří mezi klenoty jeho fotografické sbírky. Nafotil ji od Tří křížů, lokality nad Novým Městem na Moravě. A ze stejného místa ji zachytil i novoměstský fotograf Miloš Neuman. „Výhodou této komety je její viditelnost. Je pozorovatelná pouhým okem. K jejímu zaznamenání není potřeba speciální astro vybavení. Pro pěkný výsledek stačí slušný fotoaparát. A objevily se i fotografie z mobilních telefonů, na kterých je kometa viditelná,“ nechal se slyšet Miloš Neuman.

Také žďárští fotografové se chopili unikátní příležitosti zachytit vlasatici v celé její kráse. „Zatím jsem kometu fotil pouze jednou, ale chystám se to zopakovat. Vzpomněl jsem si při tom, jak jsem hltal verneovky. A tak jsem si pak doma pustil Zemanův skvělý film Na kometě,“ popsal, kam až jej zavedlo inspirující nebeské těleso, Leoš Klement ze Žďáru nad Sázavou.

Jedinečný kousek se povedl českému fotografovi Miloslavu Druckmüllerovi. Jeho snímek komety totiž zabodoval u americké NASA. „Fotografie vznikla velkým štěstím. Podle Aladina mělo být v Brně zataženo. Tak jsem klidně spal. Náhodou jsem se probudil deset minut před druhou hodinou. A bylo dokonale jasno. Vyběhl jsem z domu téměř jen v pyžamu a pantoflích. EQ6 jsem zvládl postavit a ustavit asi 800 metrů od domu za deset minut. Vše jsem dělal ve strašném spěchu, ale naštěstí jsem nic nepokazil a udělal asi stovku použitelných obrázků. Ten, který je na APOD, vznikl složením jednačtyřiceti obrázků," zavzpomínal na hektické fotografování Miloš Druckmüller.

Ti, kteří se snad doposud „honby za kometou“ neúčastnili, mají ještě šanci se připojit. Nejblíže k Zemi bude Neowise ve čtvrtek 23. července. „Vypadá, jako by byla na dosah. Je to pro mě naprosto nadčasový jev, styk s úplně novou dimenzí… Stál jsem nad Novým Městem a v úžasu jsem na ni hleděl. A pomyslel jsem si, kde se v nás, lidech, bere tolik troufalosti a namyšlenosti, když jsme proti tomu všemu tak malincí. Kometa odletí, a za nějakou dobu se ukáže zase jiná. Nevím, zda my ji ještě uvidíme. Jsem naplněn pokorou a úctou k hodnotám, které naplňují můj život,“ přidal další vzpomínku na své setkání s nebeskou vlasaticí Vojtěch Zikmund.

Komety byly boží pěstí. Přinášely smrt a zkázu. Kromě jediné – hvězdy betlémské

Vidět kometu na noční obloze nevěstilo odpradávna nic dobrého. „Lidé se jich báli, tvrdili, že komety jsou posly špatných zpráv. Předpovídaly pohromy, nemoci, přírodní katastrofy i války. Lidé také třeba očekávali úmrtí vladaře. To pak s jejich osudem dokázalo pěkně zamávat,“ potvrdil žďárský muzejník Stanislav Mikule. „Dříve se kometě říkalo vlasatice. Připomínala totiž hvězdu s vlasy,“ dodal.

Podíváme-li se hlouběji do minulosti, dalo by se říct, že si kometa svou špatnou pověst tak trochu zasloužila. Vždyť i vymření dinosaurů má prý na svědomí zářivá kráska z oblohy.

Jedna z nejznámějších komet, Halleyova kometa, se na obloze objevuje pravidelně v určitých časových úsecích. Při svém přeletu v roce 1066 prý byla předzvěstí porážky Anglosasů v bitvě u Hastingsu. I když kdyby se tehdy vlasatice na obloze neobjevila, dopadlo vy to možná stejně. „Války jsou s kometami spojené asi nejvíce. Komety byly považovány za boží pěst,“ poznamenal Mikule.„Existuje ale jedna výjimka. A tou je hvězda betlémská,“ pokračoval muzejník.

Betlémská hvězda zvěstovala lidem narození nového krále. Připomínáme si ji znovu a znovu v období vánočních svátků. I když těžko říci, zda to vůbec kometa byla. Odborníci se o tom dodnes přou.

Poprvé hvězdu betlémskou coby vlasatici namaloval na začátku 14. století italský malíř Giotto di Bondone. „Vyobrazil ji na své fresce Klanění tří králů v kapli Scrovegni v Padově. Ještě nějaký čas trvalo, než se začala takto objevovat i na dalších obrazech,“ informoval Mikule.

Role betlémské hvězdy vypadá na první pohled velmi pozitivně. Přesto ani ona možná pověst, kterou vlasatice po staletí mívaly, nijak neporušila. „Kristus vlastně tím, že se narodil a přinesl lidem spásu, započal svou vlastní cestu k ukřižování. Znal svůj osud. Hvězda přinesla lidem spásu, ale jemu hořký konec,“ vysvětlil muzejník.