Adolf Slonek, neboli také Adolf první, bydlel nejprve v nedalekém Rokytně a byl tím, komu se podařilo zhotovit první lyže v regionu. „Můj pradědeček byl velmi zdatný truhlář. První lyže vlastnil fryšavský revírník Rudolf Gabessam, dovezl si je z Norska nebo ze Štýrska. Přijel se s nimi pochlubit hostinskému Koskovi z Pasek. Ten je chtěl také, ale nedokázal si je sám vyrobit. Takže přišel za mým pradědečkem do Rokytna a on si s nimi poradil," popsal počátky úspěšného podnikání současný majitel firmy Milan Slonek.

Díky tomu, že měl Adolf Slonek sedm synů, bylo o pomocníky v jeho stolařské dílně postaráno. „Synové Adolf a Anton se také vyučili stolařině. V roce 1913 koupil můj dědeček Adolf Slonek dům číslo popisné 211 na dnešní Masarykově ulici, kde firma dodnes sídlí. Tam pak spolu s bratrem pokračoval v řemesle svého otce. Výroba se přerušila v období první světové války, pak se ale rozběhla naplno," uvedl Milan Slonek.

Firma Slonek se postupně vzmáhala, hlavním zdrojem příjmu ovšem byla výroba nábytku. „Lyže byly pouze sezonní záležitost," podotkl Milan Slonek. „Nejprve se vyráběly z jasanového dřeva, později z hickorového ze severoamerického ořešáku. Pro dřevo se jezdilo do přístavu do Hamburku, kam bylo dováženo lodí z Ameriky," doplnil Milan Slonek

V roce 1930 zakoupila firma pozemek v nynější Hájkově ulici na stavbu Slonkovy pily a o rok později tam byl zahájen provoz. Lyže z novoměstské firmy měly také vlastní značku, a to jak firemní, tak jakostní. „Lyže byly poměrně nákladná záležitost. Až do roku 1930 byla jejich cena dokonce navýšena o takzvanou přepychovou daň," sdělil Milan Slonek.

Slonkova firma fungovala až do roku 1950, kdy se spolu s ostatními dílnami zaměřenými na výrobu lyží stala základem nově vzniklého podniku Sport, dnešního Sportenu. Na své znovuobnovení si musela firma Slonek počkat až do začátku devadesátých let minulého století. „Prodáváme veškeré vybavení pro lyžaře a nabízíme také kompletní servis. A založili jsme i lyžařské muzeum, máme v něm velkou sbírku lyží," pochlubil se Milan Slonek.

Nejstarší vystavené lyže byly vyrobeny už v předminulém století. „Mám doma asi sto párů, ale všechny se mi do expozice nevejdou. Nejsou tam pouze naše výrobky, ale také ostatních novoměstských firem. Některé lyže mi přinesli lidé, kteří je našli třeba na půdě. Pokaždé se pokouším najít nějakou identifikaci výrobce," vyjádřil se Milan Slonek.

Téměř od samého prvopočátku byly lyže rozděleny do několika kategorií závodní, cvičné, dětské, sjezdové, skokanské nebo partiové. „Nejstarší ceník, který mám, je z roku 1927. V něm už je to takto rozdělené," vysvětlil Milan Slonek. Unikátní bylo také lyžařské vázání. „Děda měl na jedno dokonce patent, měl zákonem chráněnou značku," řekl Milan Slonek.

Ve Slonkově muzeu, které je přístupné v době otevření prodejny nebo po předchozí domluvě, se návštěvníci také dozvědí, že špičky tehdejších lyží plnily hned několik funkcí. Umožňovaly například letní údržbu nebo připnutí tuleních pásů. „Ty sloužily k tomu, aby se lyžař lépe dostal na kopec, aby se mu lyže nesmekaly. V některých špičkách je také vyvrtána dírka tou se pak provlékl provázek, lyže se spojily a mohly se na nich převážet různé věci. Sloužily tak jako sáně," vysvětlil Milan Slonek.