Městští radní však návrh zamítli. Změna by podle nich znamenala zdržení dlouho očekávané stavby a navýšení nákladů. Ty nyní činí zhruba 127,5 milionu korun bez DPH.

„Musím říci, že jsme se peticí hodně zabývali. Pověřili jsme také odborníky, aby prověřili všechna fakta, problémem se zabýval například i projektant a technolog. Rozhodně to nebylo tak, že bychom návrh bez rozmyslu smetli ze stolu,“ vyjádřila se žďárská starostka a senátorka Dagmar Zvěřinová. Výsledek však petentům nepřeje – změna by byla podle závěru odborníků příliš nákladná a způsobila by komplikace.

Nový projekt i výběrové řízení

„Museli bychom celou stavbu přeprojektovat, znovu vypsat výběrové řízení na dodavatele a podobně. Znamenalo by to přibližně roční zdržení, podotkla Dagmar Zvěřinová.

Vyšší by podle starostky byly také finanční náklady – zavedení slané vody a všech technologií, které s tím souvisejí, by přestavbu bazénu podle odhadů prodražilo o zhruba dvacet až třicet milionů korun. „Také provozní náklady by byly vyšší, a to o jeden milion a 700 tisíc korun ročně,“ zdůraznil žďárský místostarosta Jaromír Brychta.

Iniciátoři petice, manželé Halouzkovi ze Žďáru, si ale myslí, že by se jednalo o dobře uložené peníze. „Největšími náklady jsou ztracené příležitosti. Rekonstrukce bazénů, kde bude chlorovaná voda, nepřinese tak velký užitek, jako kdyby v bazénu byla voda slaná. A právě v době hospodářské krize je nutné naše peníze investovat co nejefektivněji tak, aby přinesly co největší užitek,“ vyjádřila se Jana Halouzková.

Voda je podle Halouzkové tím nejdůležitějším elementem bazénu, a pokud se právě do úpravy vody vhodně neinvestuje, může to mít v budoucnu velmi negativní vliv na opravený bazénový komplex – jeho finanční ztráta bude narůstat. „Je velmi krátkozraké argumentovat vyššími pořizovacími náklady, když se jedná o lidské zdraví,“ nechala se slyšet spoluautorka petice.