„Byla to zatím jen otázka do diskuse, která se uskutečnila v rámci oslav dvaceti let od zapsání kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře do UNESCO. O něco podobného usilují ve Francii, kde chtějí do seznamu nechat zapsat dílo Le Corbusiera," uvedl předseda sdružení Putování za Santinim Stanislav Růžička.

„Máme na to do roku 2023, kdy uplyne tři sta let od Santiniho úmrtí, dost času, takže je to spíše takový první pokus. Chceme zjistit, co na to bude říkat veřejnost," dodal.

Nešlo by ovšem o zařazení konkrétních staveb, nýbrž o souhrnné dílo slavného architekta. „Jde spíše o něco nehmotného, o duševní záležitost. Něco, jako je například Jízda králů. Je to kulturní hodnota jako taková," vysvětlil Stanislav Růžička.

Reprezentativní výběr z jeho staveb

Dílo Jana Blažeje Santiniho-Aichla je považováno za neobyčejně významné a přínosné. Mezi nejvýznamnější památky navržené jeho rukou patří například klášterní kostely v Želivě a Křtinách, zámek Karlova Koruna u Chlumce nad Cidlinou i žďárský kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře.

„Mnohé ze staveb slavného architekta se už v UNESCO objevily. Ať už jako solitér, což je případ Zelené hory, nebo jako součást některé další památky. V dlouhodobém horizontu určitě stojí za úvahu, zda nezařadit Santiniho dílo jako celek," připomenul myšlenku Stanislav Růžička.

Návrh se setkal ve většině případů s kladnou reakcí. Otázkou ale zůstává, jak se k němu případně postaví Výbor pro světové dědictví, který založil, aktualizuje a publikuje seznam UNESCO.

Zařazením díla Jana Blažeje Santiniho-Aichla do UNESCO tak bude v blízké době tématem debat nejrůznějších odborníků. „Mě osobně by to velice potěšilo, Santini byl geniální architekt a jeho dílo by v seznamu rozhodně mělo být zařazeno. Ale podle mého názoru by bylo vhodnější udělat spíše nějaký reprezentativní výběr z jeho staveb," vyjádřil se historik z Regionálního muzea města Žďáru nad Sázavou Stanislav Mikule.

Na Žďársku lze navštívit hned několik staveb geniálního architekta, například v Bobrové, ve Zvoli, v Obyčtově, v Ostrově nad Oslavou nebo ve Žďáře nad Sázavou. Do seznamu světového a kulturního dědictví je zařazena pouze jediná z nich, kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře.

Vepsání do UNESCO znamená pro každou z památek nejen prestiž, ale i určité povinnosti. „Povinnosti majitele památky pod ochranou UNESCO podléhají zákonu o státní památkové péči. To znamená, že péče odpovídá stupni a charakteru ochrany, kterým je daná památka či lokalita prohlášena. Zápis na seznam neznamená odlišnější péči, než ukládá náš památkový zákon," upřesnila ředitelka územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu Martina Veselá.

------------------

Víte, že?

Jan Blažej Santini-Aichl se narodil 3. února 1677 v Praze. Styl jeho staveb je nazýván barokní gotikou. Protože se narodil s tělesnou vadou nemohl pokračovat v otcových stopách a převzít jeho kamenickou dílnu. Přesto se kameníkem vyučil a studoval také malířství. Kvalifikaci architekta získal pravděpodobně v Itálii. V roce 1700 už Santini samostatně stavěl a projektoval. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří například klášterní kostely v Želivě a Křtinách, zámek Karlova Koruna u Chlumce nad Cidlinou či kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou.