Podle jeho mluvčího Martina Schenka tamní obyvatelé nemají dostatečné informace a neuvědomují si, že souhlas může nastartovat proces, který už nepůjde zastavit a na jehož konci bude úložiště. A to i přesto, že se zatím hovoří „jenom" o umožnění geologického průzkumu lokality, o kterou Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) usiluje.

O možném úložišti Kraví hora se hovoří už nějakou dobu, stejně jako v poslední době médii proběhly zprávy, že zainteresované obce Střítež, Moravecké Pavlovice, Bukov, Věžná, Sejřek, Drahonín a Olší se k povolení průzkumu nestaví nevstřícně. Zvlášť, když za něj dostanou ne zrovna malou finanční kompenzaci. Proč jste se v této věci začali angažovat až nyní?

Protože teprve nedávno jsme zjistili, že zastupitelstva obcí mají podepisovat dohodu. Docela nás to udivilo, já jsem například z Habří, což je místní část Moraveckých Pavlovic, tedy jedné z dotčených obcí, a nevěděl jsem o tom nic. V létě jsem byl na jedné informační besedě, kterou SÚRAO v obcích uspořádala, ale o této záležitosti lidé měli dosud informace v tom smyslu, že zatím se nic neděje, až se bude dít, tak se to dozvíte. O dohodě, kterou by měli starostové se SÚRAO podepsat, nikdo z místních nevěděl.

Jaké dohodě?

Dohodě o souhlasu se stanovením průzkumného území. Zajímalo mě, co v ní je, a nechali jsme si udělat právní rozbor. A z něho jsme se dozvěděli, že vůbec není tak nezávazná, jak vypadá, a že může představovat značné riziko. Jde nám o to, aby se obyvatelé regionu dozvěděli všechny potřebné informace, tedy nikoliv jen jednostranné v podání SÚRAO, ale aby věděli o všech rizicích, které z průzkumu a případné stavby vyplynou, a věděli o tom, co jejich zastupitelé, jež si zvolili, mají podepisovat.

Stavby? SÚRAO deklarovala, že souhlas se vztahuje výhradně na geologický průzkum s tím, že pokud pak obce nebudou chtít, úložiště se u nich stavět nebude, a to i kdyby lokalita byla geologický vhodná…

Dohoda, kterou mají obce podepsat je „vstřícným" krokem. Právně nic neznamená, ale pro společnost SÚRAO znamená vše. Výklad by mohl být takový, že „když jste něco chtěli (průzkum), tak snad jste věděli, co bude následovat". Obavy našeho sdružení, na které stále poukazujeme, jsou, že až se jednou stanoví průzkumné území, tak následně již nikdo nezabrání tomu, aby tam úložiště bylo. Pokud jednou dojde k vymezení průzkumného území, což je první fáze, jakékoliv odvolání souhlasu ze strany obcí je bez účinku a práce mohou pokračovat. V dalších fázích by už obce účastníkem řízení nebyly, takže by už nemohly dělat vůbec nic. Pokud ale svůj souhlas nyní dají a ten nabude právní moci, připraví SÚRAO prostor k tomu, aby zbývající potřebné kroky k vybudování úložiště podnikla i proti jejich vůli zákon to umožňuje. A nedá se očekávat, že by SÚRAO takto připravenou půdu opustila a začínala někde jinde zase od začátku. Když už by do průzkumu investovala nějakých 200 či 300 milionů korun, přece je nevyhodí jen tak do vzduchu. Mimochodem, ve všech vytipovaných lokalitách v republice narazila na jasný odpor obyvatel a v minulém roce byla na seznam dodatečně přidána Kraví hora, protože bylo zřejmé, že tam by mohlo mít přesvědčování úspěch, protože místní lidi slovo uran tolik neděsí, když je půl století živí.

Zástupci obcí hovořili i o tom, že přiklonit veřejné mínění na stranu průzkumu pomohly i slíbené finanční kompenzace, které by v některých obcích byly řádově až v milionech korun ročně. Za souhlas s průzkumem. Takže zjednodušeně řečeno, obce se k tomu přiklonily ve smyslu „klidně si u nás zkoumejte a plaťte nám, když chcete, ale kdyby přišlo na samotné úložiště, tak s ním běžte o dům dál"…

Ty peníze by obcím ze zákona náležely, i kdyby později s průzkumem nesouhlasily a chtěly ho zastavit (v ČR neplatí zákon veta, takže obce to pak nemají možnost zastavit). Přišly by jenom o příspěvek na odborníka, ale jinak by už nezmohly nic. SÚRAO se tváří, že obcím v podobě příspěvku nabízí výhody, ale v podstatě by si za jedny peníze koupila jejich souhlas s povolením geologických prací ve vymezeném průzkumném území, který už obce nemohou vzít zpět.

Na problematiku jste mimo jiné poukázali i prostřednictvím petic, které jste následně předali zástupcům dotčených obcí. Čeho se týkaly a kolik se pod ně podepsalo lidí?

Jednalo se o petice, ve kterých občané svým podpisem vyjádřili nesouhlas s uzavřením dohody o průzkumu. Například v Bukově, kde je 149 voličů, tedy lidí nad 18 let věku, jsme získali 100 podpisů z toho 86 od trvale hlášených obyvatel, deset od vlastníků nemovitostí, kteří v Bukově nemají trvalý pobyt, a čtyři od vlastníků rozestavěných rodinných domů. Petice, které předcházely informace od nás, jež lidé od zástupců obce předtím neměli, dopadla odlišně vzhledem k anketě, již těsně předtím v Bukově vypsali. V ní se 68 lidí postavilo proti průzkumu, 70 s ním souhlasilo. Pod druhou peticí, o stejném znění, kterou jsme v Bukově předali starostovi, bylo podepsáno dalších 191 obyvatel z okolních obcí. Celkově jsme za jeden víkend sehnali v dotčené lokalitě 530 podpisů proti dohodě, což je zhruba od poloviny obyvatel, kteří v lokalitě žijí.

Jaká byla na předložené petice odezva ze strany vedení dotčených obcí?

Starostové mají 30 dnů na to, aby se k petici vyjádřili. V této souvislosti se ale udála zajímavá věc, která nás jenom utvrdila v tom, že kolem Kraví hory není všechno úplně v pořádku. Starosta Drahonína Jiří Kotas totiž obratem o petici informoval SÚRAO s otázkou, co s tím. A státní organizace SÚRAO okamžitě nechala za peníze daňových poplatníků u pražské soukromé advokátní kanceláře vypracovat rozbor, z nějž vyplývá, že petice občanů nemá jakoukoliv váhu. Ředitel SÚRAO Jan Prachař osobně informoval všechny starosty zainteresovaných obcí o tom, že na petici sice musí do 30 dnů odpovědět, ale ještě před tím mohou v klidu dohodu o geologickém průzkumu podepsat. Do e-mailu pak ještě připsal „Děkuji a držte se! Zdravím Vás, Honza Prachař." Jenže ten e-mail se omylem dostal i k nám. Není přinejmenším zvláštní, že se státní úředník v rámci běžného úředního styku se starosty podepisuje familiárně, jako kdyby spolu seděli někde v hospodě u piva?

Co si o tom myslíte?

Pro nás z toho vyplývá, že starostové jsou „zmasírováni", aby dohodu podepsali s tím, že čím méně toho budou místní lidé vědět, tím lépe. Připomíná to model rozhodování o nás, ale bez nás. Navíc není fér, že SÚRAO ani obce nekontaktovaly vlastníky pozemků či tamní podnikatele, že se něco takového chystá.

Hovoří se i o vzniku nových pracovních míst v rámci průzkumných prací, na což lidé v regionu s velkou mírou nezaměstnanosti rovněž slyší…

Podle informací SÚRAO budou v průběhu průzkumných prací všechny vrty provádět zahraniční společnosti, protože se jedná o speciální práce. S novými pracovními příležitostmi pro místní obyvatele se tedy počítat nedá.

Co by pro region případné zahájení průzkumných prací mohlo znamenat?

Kromě skutečně vysokého rizika, že nezůstane jenom u průzkumu, i řadu omezení a trvalý zásah do lokality. Šlo by například o zátěž pro místní silnice, po kterých by jezdila těžká nákladní auta, k vrtům by se dostávala po pozemcích soukromých vlastníků, kterým by nezbylo než se s tím smířit. Minimálně ke dvěma průzkumným vrtům (SÚRAO neuvedla jejich přesný počet) by vedla panelová silnice, k tomu hluk při vrtání, zákaz vstupu do části lokality, zánik mysliveckých honiteb a podobně.

A celková stagnace regionu…

Samozřejmě. Investoři nebudou vkládat finance do rozvoje regionu v případě, že hrozí riziko budování úložiště jaderného odpadu. Naopak své aktivity budou utlumovat a nových pracovních míst vznikne minimum. Postihne to například zemědělce, provozovatele penzionů a ostatní podnikatele podobného zaměření, protože do lokality jezdí lidé především za zachovalou přírodou a v posledních letech se zvedá zájem i o tamní kvalitní zemědělské produkty. V regionu logicky klesne cena pozemků a nemovitostí, protože kdo by si koupil dům s úložištěm jaderného odpadu za humny? Úplně stačí stavby, které zatěžují část regionu už nyní uranový důl, rozestavěný zásobník zemního plynu, skládka komunálního odpadu v Bukově či lokalita Skalka, se kterou ČEZ už dlouhá léta předběžně počítá jako se záložní lokalitou pro dočasné úložiště jaderného odpadu.

Co tedy nyní od starostů očekáváte?

Apelujeme na ně, aby s podpisem dohody nespěchali a snažili se dozvědět co nejvíce informací také z druhé strany. A aby tyto informace vešly ve všeobecnou známost mezi obyvateli, o což se budeme snažit i my. Pokud se i potom rozhodnou podepsat, nemůžeme nic namítat. Ale měli by si uvědomit, že nyní mohou zahájit něco, co za pár desítek let naprosto změní region, a nedá se čekat, že by to bylo k lepšímu.

-------------------

Průzkum? V Bukově bude referendum

Obecní úřad v Bukově na Bystřicku vyhlásí referendum kvůli geologickému průzkumu pro trvalé úložiště jaderného odpadu. Na pátečním zasedání o tom rozhodlo zastupitelstvo. Původně sice zastupitelé návrh smlouvy o spolupráci se Správou úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) schválili, ovšem po bouřlivé dvouhodinové debatě usnesení anulovali. Odpůrci uvedli, že se pokusí přimět ke změně názoru i zbývajících šest obcí v lokalitě Kraví hora, které už dohodu se správou úložišť schválily.

Správě se na malou chvíli otevřela cesta do první ze sedmi lokalit v Česku vytipovaných pro úložiště. Pomohly k tomu i nabízené kompenzace. Nyní se však debaty rozjíždějí znovu, protože Bukov svým nesouhlasem jednání zablokoval a SÚRAO je opět na začátku. Podpisy proti úložišti sbírá sdružení Nechceme úložiště Kraví hora.

Na zasedání zastupitelstva v Bukově přišly desítky lidí, přítomni byli i zástupci správy úložišť. Odpůrcům dohody, mezi které patří i lidé, kteří nemají v obci trvalé bydliště, se nelíbilo, že zastupitelé hlasovali, aniž by byla debata. Tito lidé se nemohli zúčastnit obecní ankety. Odpůrci považují průzkum za vyhozené peníze, protože úložiště lidé nechtějí.

V úložišti se mají půl kilometru pod zemí skladovat tisíce tun vyhořelého paliva z atomových elektráren. SÚRAO pro něj má do roku 2018 vybrat v Česku dvě lokality, hlavní a záložní. Lokalita Kraví hora leží na území Stříteže, Moraveckých Pavlovic, Bukova, Věžné a Sejřku na Žďársku a zasahuje i do katastru dvou obcí na Tišnovsku Drahonína a Olší. Všem obcím v lokalitě Kraví hora slibuje správa úložišť vyplácet po dobu průzkumu dohromady 8,7 milionu korun ročně.