Mimo Polabí, kde jsou lehčí půdy, jsou v republice podle předsedy svazu zatím osázené jen desítky hektarů bramborových polí. Na Vysočině některé podniky začaly připravovat půdu, osázených mají nejvýše do pěti procent z celkové plochy určené pro brambory. „Obvyklé to určitě není," uvedl.

Sázení nemůže začít hned, jak vysvitne slunce, pole musí zemědělci nejdřív připravit a zbavit kamenů. „Sázení samo o sobě už jde poměrně rychle, ale příprava, než sazečka může vyjet, ta trvá dlouho," uvedl Králíček. Navíc, jak se otepluje, začínají v bramborárnách klíčit sadbové brambory. „Bylo by velmi špatně, kdyby se ta sadba musela odkličovat, protože by nešla sazečkou nasázet," řekl.

Zemědělské podniky v Česku loni podle Českého statistického úřadu pěstovaly brambory na 21.680 hektarech polí, na Vysočině z nich byla třetina. V meziročním porovnání se rozloha bramborových polí v ČR loni snížila o pět procent. Nezvedne se zřejmě ani letos. „My bychom byli rádi za stagnaci," řekl Králíček. Podle signálů od pěstitelů se podle něj dá spíš počítat s poklesem rozlohy o několik procent. Letošní statistická data budou až počátkem léta.

Ve skladech podle předsedy svazu ještě nějaké tuzemské konzumní brambory z loňska jsou. „Nicméně to jsou brambory, které jsou smluvně zajištěné. Volné brambory podle mě nejsou," řekl. Brambory se také dovážejí, zatím v menším množství než obvykle touto dobou.

Brambor se loni podle statistiků v Česku sklidilo okolo 655 tisíc tun. V tomto množství jsou vedle brambor na jídlo zahrnuté i brambory na výrobu škrobu a na sadbu.