Karola, princezna z rodu Vasa, pozdější manželka saského krále Alberta, v Moravci prožila část svého dětství. Její matka Luisa koupila tamní zámek v roce 1842. Karola přišla do Moravce ve svých třinácti letech. A vracela se tam i po svém sňatku se saským korunním princem Albertem. „V roce 1879 zřídila v Moravci starobinec. Nazvala jej, k uctění památky své matky, Louisin dům. V současnosti se v něm nachází charitní domov,“ připomenul moravecký starosta Oldřich Uhlíř.

Karoliny návraty do Moravce byly velice slavné a okázalé. A tak není divu, že neušly pozornosti tehdejšího tisku. Jednu z jejích posledních návštěv zachytila Ozvěna z Novoměstska označená datem 1. srpna 1904. „Ovdovělá saská královna Karola přijela ve středu 20. minulého měsíce z Drážďan přes Brno do Tišnova pravidelným vlakem, do něhož vřaděn byl královský salonní vůz, a odebrala se odtud ku návštěvě na Moravec, kamž dojela o půl čtvrté hodině odpolední. Uvítána byla zde rodinou urozeného hostitele, svobodného pána Gabriela Gudenusa, úřednictvem, sestrami z kláštera, školní mládeží a četným obecenstvem,“ začínal text novinového článku.

Byla to tehdy její už desátá návštěva Moravce od doby, kdy se vdala za prince Alberta. Tehdejší tisk také vysvětlil, proč se saská královna do Moravce vracela. „Karola jest dcerou prince Gustava Vasy švédského a Louisy princezny Badenské. Rodina Vasů zbavena byvší trůnu švédského, uchýlila se do Rakouska, zde koupila několik panství, mezi jiným též Veveří a Moravec, kdež byla princezna Karola vychována, a kde též – jsouc protestantkou – přestoupila v roce 1852 na víru katolickou. Provdala se pak za Alberta saského a stala se 1873 královnou v Sasku. Stala se z ní přehorlivá a nadšená katolička, paní vzácné dobroty, pravý anděl nuzných a chorých, pro něž založila a vydržuje několik chorobinců. Jeden zřídila roku 1879 na Moravci na paměť své zesnulé matky a nazvala jej Louisin dům.“

Moravec se v roce 1904 díky přítomnosti saské královny stal středem pozornosti. Návštěva to byla o to slavnější, že v té době slavil Luisin dům pětadvacet let od svého založení. „Chorobinec ten chová osmnáct lidí úplně chudých a práce pro chorobu neschopných z celého panství moraveckého, kdež co nejpečlivěji opatrováni jsou ctihodnými sestrami řádu svatého Karla Baromejského až do smrti,“ připomenula Ozvěna z novoměstska.

Přestože byl příjezd saské královny okázalý, její tehdejší cesta se uskutečnila tak trochu na zapřenou. „Královna cestuje na jméno hraběnka z Plauen, v družině má toliko dvorní dámu a dvorního maršálka, služební personál tvoří čtyři osoby. Po prohlídce školy a tklivém rozloučení odjela v sobotu o tři čtvrtě na čtvrtou přes Veveří do Brna,“ popsala Ozvěna z Novoměstska.